MAKROEKONOMIE
- je součástí ekonomiky, což je věda o tom, jak společnost využívá omezené (vzácné) zdroje k výrobě užitečných statků a jak tyto statky rozděluje mezi různé skupiny svých členů.
Zatímco mikroekonomie zkoumá chování jednotlivých eko. subjektů (domácností, podniků, výrobců a spotřebitelů) a řeší otázky objemu výroby, stanovení konkrétních mezd pro pracovníky atd…, makroekonomie zkoumá chování národního hospodářství jako celku –tj. zabývá se HDP, inflací, nezaměstnaností a eko. růstem.
Národní hospodářství = souhrn činností hosp. charakteru, které se uskutečňují na území státu. Tyto činnosti provádějí subjekty podnikání a občané.
- je tvořeno soustavou hosp. subjektů
- zákl. fce je uspokojování potřeb domácností
Struktura NH = členění hosp. podle různých hledisek:
1. podle odvětví = odvětvová struktura NH – v souladu s metodikou států EU
Odvětví: a) zemědělství, lesní hospodářství
b) rybolov a chov ryb
c) dobývání nerostných surovin
d) zpracovatelský průmysl
e) výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
f) stavebnictví
g) obchod, opravy motorových vozidel a spotřeb. zboží
h) pohostinství, ubytování
i) doprava, skladování pošty a telekomunikace
j) peněžnictví, pojišťovnictví
k) výzkum a vývoj – činnosti v oblasti nemovitostí a movitostí – pronájem
l) veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
m) školství
n) zdravotnictví, veterinární činnosti
o + p + q) ostatní veřejné a osobní služby a soc. služby
- můžeme je členit i podrobněji na odvětví pododvětví obor jednotlivé činnosti
2. sektorová struktura NH
- sektory podle úrovně techniky a produktivity práce
Sektory: a) Primární – prvovýroba (a, b, c v odvětví)
b) Sekundární (d, e, f)
- nejvíce vybaveno technikou
c) Terciární (g – q)
- nejnižší produktivita práce, oblast služeb
d) Kvartální (věda a výzkum)
Výkonnost NH (množství statků a služeb, které za kalendářní rok ekonomika souhrnně vyprodukovala) posuzujeme podle magického čtyřúhelníku:
1. vysoká úroveň a tempo růstu – HDP
2. nízká míra inflace (stabilita cenové hladiny)
3. nízká míra nezaměstnanosti = vysoká zaměstnanost
4. vyrovnaná bilance zahraničního obchodu
- je to toková veličina, která vyjadřuje změnu stavu v čase, můžeme ji zvyšovat tím, že budeme posunovat křivku agregátní poptávky napravo od bodu E směrem k Qp (graf)
AD1 = posunutá křivka AD
E = rovnovážný bod
E1 = bod makroeko. rovnováhy v krátkém
období, když eko vyrábí víc, než je její QP
V rámci hosp. procesu dochází k neustálému pohybu statků a služeb a také k odpovídajícímu pohybu peněz a práce. Pohyb probíhá mezi domácnostmi, podnikem a státem = koloběh
Makroekonomický koloběh:
Koloběh = východisko pro vysvětlení agregátní nabídky a poptávky.
DANĚ DANĚ
platby za export export import platby za import
věcný (hmotný) tok poskytování finálních statků, služeb a výrobních faktorů
peněžní tok platby za výrobní faktory a za nákup zboží a služeb
Agregátní nabídka – označuje celkovou nabídku všech statků a služeb v NH, které jsou nabízeny firmami = souhrn peněžních hodnot všech vyráběných statků a služeb
Agr. křivka nabídky v dlouhém a krátkém období:
ASL = dlouhodobé období
ASs = krátkodobé období
P = cenová hladina (cena HDP)
Q = množství HDP
QP = potenciální produkt
= HDP vytvořený při plném využití pracovních sil
a ostatních zdrojů (ekonomických), které má NH k dispozici
Krátké období = agr. N reaguje na vzestup cenové hladiny pozitivně a bude stoupat z leva doprava
Dlouhé období = všechny náklady se přizpůsobují vývoji cenové hladiny. ASs se stává téměř vertikální – nereaguje na změny cenové hladiny
Obrázek ukazuje, že QP odpovídá ASL. Krátkodobě je možné vytvořit větší agregátní nabídku ASs, jde ale o využití eko zdrojů, které nejsou dlouhodobě využitelné.
Agregátní poptávka = celkové výdaje v eko, tj. výdaje domácností, firem, vlády, případně zahr. subjektů za dané období.
AD se chová stejně jako v mikroekonomii
= demand = poptávka
Výkonnost NH jako celku měříme pomocí makroekonomických ukazatelů:
HDP = celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období výrobními faktory v NH bez ohledu na to jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci.
= konečná produkce, která je vytvořena za určité období (1 rok) na území určitého státu
HNP = celk. pen. hodnota statků a služeb vytvořená za určité období výrobními faktoru ve vlastnictví občana příslušné země (nejen v rámci jejího území, ale i v zahraničí)
Metody zjišťování HDP a) výdajová (produktivní)
- HDP zjistíme součtem výdajů za spotřební předměty a kapitálová statky
C = hodnota zboží a služeb spotřebovaných domácnostmi, krátko i dlouhodobá spotřeba
- největší položka – až 2/3 HDP
I = hodnota hrubých domácích investic, soukromé investice firem do budov, přírůstků zásob, do bytové výstavby, statků – obsahují odpisy
G = výdaje vlády na spotřebu a investice, nezapočítávají se sem transfery (podpory nezaměstnaných, starobní a invalidní důchody)
= dodávky zboží a služeb objednané vládou
X = hodnota exportu
M = hodnota importu
Při měření HDP vznikají tyto problémy:
I. Mezistatky – při zjišťování HDP sčítáme jen finální statky a proto zde nemůžeme započítat mezistatky (statky, které byly použity při výrově fin. statků)
II. Duplicity – při používání důchodové metody. Pokud bychom mezi důchody započítali i všechny platby firmám za nákup meziproduktů, měli bychom hodně duplicit. Abychom tomu zabránili používáme metodu přidané hodnoty – PH
PH = tržby z prodeje statků – výdaje firmy na pořízení mat., polotov. a služeb od jiných firem
b) příjmová (důchodová) = HND (hr. nár. důchod)
- spočívá v součtu příjmů z výrobních faktorů (mzdy, zisk, úroky, renta …)
mzdy a platy renta čisté úroky zisk odpisy nepřímé daně
nemají povahu
důchodů výrobních činitelů
HDP A NHP se používají nejčastěji pro měření výkonnosti eko, ale nejsou jejím ideálním obrazem, protože nezachycují stínovou (podzemní, černou) eko., ale jen co vyprodukovala oficiální ekonomika.
Stínová eko = nové statky vzniklé při činnostech domácností, protislužbách …. nejsou zdaněny a vykazovány ve statistice = nezvyšují HDP
- vznik škodlivin (externality) a ty je třeba ocenit a odečíst od HDP – nový ukazatel:
čistý ekonomický blahobyt
Další ukazatelé:
ČDP = čistý domácí produkt
1. ČDP = HDP – amortizace (odpisy)
- výdajová metoda
2. ČDP = C + In (čisté investice = I – odpisy) + G + X
- důchodová metoda, jejíž výsledkem je HND
3. ČDP = ND + nepřímé daně
ND = národní důchod
ND = HND – odpisy – nepřímé daně
HDP a HND – zákl. soustavy národních účtů, které jsou základem zjišťování výkonnosti eko v jednotlivých zemích podle doporučení OSN
Důvodem je srovnatelnost výkonnosti mezi státy, největší vypovídací schopnost pro mezinárodní srovnání mají HDP na 1 obyvatele
Pro podrobnější sledování vývoje spotřeby domácností používáme ukazatele:
Osobní důchod (OD) = všechny důchody získané domácnostmi (mzdy, platy, renta z půdy, úroky z kapitálu, transfery …)
OD = ND – zisky firem – Ibt – příspěvky SP – úrok.platby eko subjektů + tranferové platby
Disponibilní důchod (DD) = OD snížený o veškeré daně z osobních příjmů
Nominální HDP = vyjádřený v běžných cenách (platí ve sledovaném roce), výši ovlivňuje
míra inflace
Reálný HDP = vyjádřený ve stálých cenách, které se nemění (ceny určitého zvoleného roku)
očištěný od inflace
je zde zachycen pouze růst fyzického objemu konečné produkce a je vyloučen vliv cen
Spotřební koš = soubor vybraných statků a služeb, který představuje spotřebu obyvatelstva.
používá se k výpočtu cenových indexů – zaměříme se jen na ceny v koši
používá se ke stanovení životního minima
K očištění ukazatelů se používají cenové indexy, které ukazují míru změny cenové hladiny v čase:
Index spotřebitelských cen = cenový vývoj koše spotřeb. statků a služeb, vývoj domácností
Index cen výrobků = širší
Deflátor HDP = odráží změny cen všech statků a služeb
Potenciální HDP (QP) = jestliže vypočteme skutečný HDP, bude se od QP odlišovat.
a) skutečný HDP bude menší než potenciální HDP = eko by mohla vyrábět více s existujícími zdroji
b) skut. HDP bude větší než pot. HDP = přehřátá ekonomika
- eko zdroje jsou přetěžovány – nebezpečí inflace
c) skut. HDP = potenc. HDP = optimální vývoj
- vláda se snaží rovnosti dosáhnout.
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VÝKONNOSTI EKONOMIK
- makroekonomické ukazatele musíme převést na společnou měnu a na 1 obyvatele .
Čistý ekonomický blahobyt = HDP
+ hodnoty vytvořené v domácnosti
+ protislužby
- negativní externality
- výdaje na zbrojení
- důsledky přelidnění a stresu
+ volný čas
+ černá (podzemní) ekonomika
Hospodářský růst = proces, který zvyšuje schopnost NH vyrábět statky a služby = zvyšování reálného HDP. Tento proces má dlouhodobý charakter
- určuje zákl. vývojovou tendenci NH a kolem je krátkodobé kolísání
- sledujeme tím vliv na životní úroveň obyvatelstva = musíme ho porovnávat s vývojem počtu obyvatel:
§ přírůstek je větší než HR = pokles živ. úrovně. Proto musíme sledovat přírůstek HDP na 1 obyvatele
Tempo růstu reálného HDP (přírůstek) je rozdíl mezi tempem růstu HDP a tempem růstu obyvatelstva.
Q: Co znamená růst reálného HDP na obyvatele a co je jeho příčinou??????? NH vytváří více statků a služeb na 1 obyvatele. Příčinnou je zvyšování produktivity práce, kterou vypočítáme:
Objem výroby
počet pracovníků
Reálný HDP
- produktivita je důležitá veličina. Pro NH jako celek také můžeme měřit : Počet pracovníků
Růst produktivity práce by měl být vyšší než růst reálných mezd.
Tempo růstu (G): HDP1 - HDP t-1 Př. HDP1 = rok 2000
HDP t-1 HDP t-1 = rok 2001
Zdroje hosp. růstu: je tu 6 faktorů, které představují zdroje
1. přírůstek nabídky pracovních sil – imigrace, zlepšování zdraví
2. přírůstek fyzického kapitálu – lepší vybavenost práce kapitálem = vyšší produktivita práce
3. zvyšování investic do lidského kapitálu – vyšší vzdělanost vykazuje vyšší produktivitu práce – př. práce na PC
4. technický pokrok – umožňuje efektivně využívat jak lidské, tak kapitálové zdroje = automatizace, robotizace, nové technologie ….
5. řízení a organizace výroby, vedení, motivace – vysoké využívání lidí a kapitálu
6. úspory z rozsahu výroby a ze specializace
Závěr:
- do určité míry mohou HR ovlivňovat i opatření hosp. politiky vlády:
- rozpočtové výdaje na školství, zdravotnictví, výzkum….
- vláda může provádět strukturální ekonomiku
HR nevede vždy ke zvyšování kvality života = znečištění živ. prostředí, čerpání vzácných zdrojů, rozdíly mezi chudými a bohatými …
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A JEHO PŘÍČINY
= opakující se nesoulad mezi QP a skutečným produktem NH. Proto sledujeme vývoj HDP v čase a zjišťujeme, že se střídají fáze rychlejšího tempa růstu s fázemi hosp. poklesu, kdy se HDP snižuje.
Fáze vývoje NH:
Vrchol = bod, ve kterém dosahuje produkt maxima
Dno (sedlo) = minima
Kontrakce = sestupný vývoj – pokles
Recese = pokles delší než 6 měsíců
Expanze (oživení) = vzestupný vývoj, HDP se dostává z nejnižšího bodu
Konjunktura = HDP překročí dlouhodobý průměr a naopak narůstá
Tržní eko neustále pulzuje. Období růstu poptávky a výroby se střídají s obdobími poklesu.
Pokud HDP klesal po 2 po sobě následující čtvrtletí, dochází k recesy a je-li recese obzvláště hluboká, jedná se o depresi.
Typické znaky RECESE:
o výrazný pokles agr. P – obyv. méně nakupuje statky dlouhodobé spotřeby = obtížně prodejné zásoby
o pokles investic
o růst nezaměstnanosti - cyklické
o firmy omezují výrobu
o pokles reálného HDP
o pokles zisků, zvýšení úpadků firem
- v minulosti i pokles cen a mezd, ale od 70. let je recese ve světě provázena jen zpomalením růstu mezd a cen
- v určitém bodě se recese zastavuje a dochází k vyrovnání agr. P a agr. N na nízké úrovni. Tento bod nazýváme dno = dolní bod obratu. Od tohoto bodu postupně následuje oživení ekonomiky = růst agr. P = zvyšování zaměstnanosti, cen a zisků = Expanze (Konjunktura ). Eko se přibližuje vrcholu = Přehřátá konjunktura
Mnohé firmy nejsou schopny produkci prodat, vázne odbyt a znovu následuje recese.
NEZAMĚSTNANOST
= jeden z ukazatelů, kterými hodnotíme výnosnost NH. Zdravý vývoj eko v hosp. by měl přinášet růst HDP a nízkou nezaměstnanost.
Negativní důsledky: 1. Ztráta statků, které by nezaměstnaní vyrobili v NH působí negativně
2. Dávky v nezaměstnanosti zatěžující st. rozpočet na NH
Sociální 3. Pokles životní úrovně = stres, psychika, alkoholismus, kriminalita….
důsledky 4. Mládež nezíská pracovní návyky a začíná s drogami, nudí se = tuláci
1. Dobrovolná nezam. = lidé, kteří o práce vědomě neusilují
- důvodem je finanční zajištění, nebo dávají přednost volnému času.
- tato nezaměstnanost není považována za problém
- vojáci, důchodci, lenoši, maminka na mateřské ….
2. Nedobrovolná nezam. = lidé aktivně usilují o nalezení práce nebo se připravují v rámci rekvalifikace na návrat do práce nebo čekají na první zaměstnání.
V rámci nezaměstnanosti můžeme obyvatelstvo rozdělit na:
a) eko aktivní = pracující + nedobr. nezaměstnaní, kteří práci hledají (úřad práce)
b) eko neaktivní = nemají práci a ani ji nehledají
Míra nezaměstnanosti (v %)=
počet nezaměstnaných (nedobrovolně – evidence na ÚP) * 100
ekonomicky aktivní obyvatelé ( pracující + nedobrovolně nezaměstnaní)
Druhy nezaměstnanosti: 1. cyklická – souvisí s hosp. růstem = v období recese roste a mizí při konjunktuře. Má závažné důsledky a jsou na ní zaměřeny opatření hosp. politiky
2. strukturální – v některých odvětvích je nedostatek pracovních příležitostí (těžební prům, obuvnictví …), souvisí se změnou ve struktuře NH, nepříznivá v menších městech, kde byl významný jeden větší podnik, který zanikl. Dlouhodobý problém.
3. regionální = strukturální v regionech (Mostecko, Louny …)
4. sezónní – v zimě je vyšší
5. frikční = z důvodu stěhování, nepůsobí moc potíží, krátkodobá
Příčiny: skutečný trh práce se nerovná trhu dokonalé konkurence. Mzdy se pomalu přizpůsobují – spíše nahoru.
Rozhodující charakteristika trhu práce = nepružné mzdy a dlouhodobá nerovnováha mezi N a P práce.
Ld = poptávka po práci
Ls = nabídka práce
W1 = nepružná mzda
W = reálná mzdová sazba
/HG/ = nedobrovolná nezaměstnanost
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6346