Milí posluchači, dámy a pánové, dovolte mi, abychom dnešní přednášku věnovali jednomu aktuálnímu tématu,a tím je rasismu.
Co je to rasismus?
Je to způsob myšlení a jednání, který se vyskytuje téměř všude ve světě, kde se setkávají příslušníci dvou nebo více lidských plemen. Vychází z předpokladu, že lidská plemena nejsou stejně hodnotná, přičemž se zpravidla zdůrazňují přednosti vlastní rasy. Lidé žijí na různých místech naší planety v různých životních podmínkách. Ty měly vliv na barvu pleti i na kulturní rozvoj. Rozeznáváme tři základní lidské rasy – bílá, žlutá a černá. Na základě odlišnosti lidských ras vznikla teorie o lidských rasách. – rasismus.
Chování rasisty?
Rasisticky motivované jednání může mít jemné, skryté podoby, podoby společenského odstupu, šikanování a diskriminace, může však nabýt až násilných forem majících za následek smrt. Rasismus vychází z předpokladu o fyzické a duševní nerovnosti a nerovnosti lidských plemen a o rozhodujícím vlivu rasových odlišností na dějiny a kulturu lidské společnosti. Všem rasovým teoriím je vlastní představa o prapůvodním rozdělení na vyšší a nižší rasy.Vyšší rasy mají být tvůrčí a nositeli civilizace, mají být povolány k vládnutí, Kdežto rasy nižší, neschopné kulturní tvořivosti se stávají objektem vykořisťování a útlaku. Představy o přirozené nerovnosti lidí vznikaly již v otrokářské společnosti, kde sloužily k odstraňování nadvlády otrokářů nad otroky.
Rasismus má mnoho podob a odstínů. Především je třeba dělat rozdíly mezi rasismem teoretickým a praktickým. Pokud jde o rasismus praktický, můžeme rozlišovat mezi rasismem formálním, z moci zákona, se kterým se bylo možno setkat v nacistickém Německu a neformálním, vyplývajícím z postojů některých lidí vůči jedincům s odlišnými rasovými znaky. Po 1. Světové válce získal v Německu popularitu ,, nordický mýtus” o převaze tzv. nordické rasy nad všemi ostatními. V době nacistické diktatury se stal rasismus součástí oficiální ideologie německého fašismu a byl využíván k ospravedlňování expanzivní politiky a vyhlazování miliónů příslušníků různých národů. Rasová opatření uplatňoval i japonský militarismus, do určité míry italský fašismus a jiné reakční režimy. Historická zkušenost prokázala, že sociální, ekonomický a kulturní vývoj není určován rasovým složením obyvatelstva, ale povahou společenského řádu. Soudobý rasismus stejně jako jeho dřívější formy popírá rovnocennost lidských ras a jeho cílem je totální potlačení jiných národů. Rasové teorie se staly ideovým zdrojem a základem nacismu a fašismu. Antroporasové teorie se dnes netěší přílišné přízni, neboť jsou obvykle dávány do souvislosti se zločiny Němců za 2. Světové války. Šíření těchto nauk může vést ve společnosti k probuzení rasistických postojů a ke zvýšenému výskytu rasových konfliktů. Může také vést ke zhoršení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráce.
Jaká jsou rasistická hnutí?
Za reprezentanty bílého rasismu bývají nejčastěji označovány punkové a skinheadi. Za název hnutí punk mohou vlastně hudební kritici, kteří tímto slovem ( mizerný, nesmyslný ) označovali rock, provozovaný v New Yorku v polovině 60. Let. Právě z příznivců této hudby se vytvořil celý proud, který se později rozšířil v Anglii a koncem 70. Let se objevil také ve východoevropských zemích. Přestože má toto hnutí největší slávu za sebou, stále imponuje jisté části mládeže svými ideami, jako je individualismus, anarchismus, odmítání autorit, propagování volné lásky, fetování. Vyčleňují se z organizované společnosti svým vzhledem – různě vyčesané a nabarvené vlasy, kožené kalhoty a bunda, spousta cvočků, řetězů. Tradiční anarchistický punk se nikdy nechoval násilnicky, pouze tzv. nacipunks přijímají prvky rasismu a sblížili se s skinheady, kteří jsou vůdčí silou v rasistických konfliktech a často se účastní společných akcí. Skini se odlišují tvrdým, agresivním chováním, sklonem k určité organizovanosti, odporem k alkoholu a drogám, uznávají však pivo – český vlastenecký nápoj. Jejich ideologie má blízko k fašismu, jakkoli se od slovně distancují. Často dokáží skandovat současně ,, cikáni do plynu” a ,, nejsme žádní fašisti”. Také v tomto hnutí existují různá křídla, lišící se radikálností názorů. Prakticky všichni odmítají přistěhovalectví a za největší zlo považují právě Romy. Imponují jim spanilé jízdy husitů na nepřátelská území. Považují se za jakousi pořádkovou policii, která vlastně chrání společnost před romskou kriminalitou a cizími mafiemi. Živnou půdou tohoto hnutí je mládež ulice. Nejčastěji nezaměstnaná, nevyučená, nedostudovaná. Nejagresivnější z nich vyrážejí do ulic maskovaní. Je to paradoxní, že právě v době obnovy demokracie u nás vykrystalizovalo takové hnutí, v některých odchylkách přímo hrůzostrašné. Každé násilí vyvolává odvetu, rasismus jakbysmet. Logicky je tu tedy rasismus zvaný černý – rasismus romského etnika zaměřený vůči převládajícímu bílému obyvatelstvu. Zatímco skinheadi propagují pocit nadřazenosti nad barevnými, představitelé černého rasismu se čas od času nechávají slyšet :,, Teď nás utiskujete, ale za dvacet, třicet let tu budeme pány my".”Je to vlastně vyjádření pocitů bezmocnosti, názorů, že se Romové nemohou vyrovnat bílým obyvatelům, konkurovat jim normální cestou. Volí tedy nejrůznější výpady, majetkovou újmu, ale i znásilnění bílé ženy. Taková je skutečnost.
Jaké jsou trestné činy?
Jen v hlavním městě páchají Romové 80% loupeží a více než 95% kapesních krádeží..
Přestože podíl Romů v počtu obyvatel České republiky tvoří pět procent, na celkové kriminalitě se podílejí více než 17% a u loupeží dokonce 47%. A jedná se takřka výhradně o trestnou činnost proti bílým.
Výpady vyvolávají odvetu. Alespoň jeden příklad – týká se skupiny skinů z Kladna, která se vydala na trestnou výpravu. Během jediného dne se jim podařily hned tři zásahy. Nejdříve pronásledovali romskou rodinu s dítětem v kočárku, poté napadli další ženu romské národnosti a jejich pochod skončil v Kladně – Kročehlavech, kde pronásledovali tři romské mladíky s výkřiky typu ,, vašema lebkama vydláždíme Václavák”, je zahnali do dvora. Jenomže tam narazili na odpor – pronásledovaným přišli na pomoc další Romové a vyrazili do protiútoku.
Rasismus tu je, ať se nám to líbí nebo ne. A zřejmě se budeme muset smířit se SARTROVÝM výrokem, že se ho nikdy nepodaří plně likvidovat, lze ho jen udržet v únosných mezích. Cesty jsou teoreticky známy, jen se málo daří po nich vykročit. Není to naše specifikum, stačí podívat se přímo za hranice nebo třeba za oceán. Odtamtud se dívají zase na nás. V současné době se každý ohrazuje dodržováním lidských práv a svobod. Zaslouží si to každý ? Dodržuje každý svoje povinnosti ? Potom se nemusí ohrazovat dodržováním lidských práv.
Výrazně pozitivní úlohu v boji proti rasismu má OSN, která na 20. Zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1965 přijala Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace.
Nejsem rasista. Touto větou sám sebe ohodnotí asi téměř každý. Ale v zápětí dodá něco v tom smyslu, že Romové především kradou a že by se tím mělo něco udělat. Je to rasismus, nebo jen pocit ohrožení, projev pudu sebezáchrany ?
Jsem velmi rád, že jste se této přednášky zúčastnili a doufám, že se tu opět v takto velkém počtu uvidíme příště.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6037