(potraviny, jakost potravin, pochutiny, skladování potravin, výživa, racionální výživa, vegetariánství)
potraviny obsahují látky zvané živiny, které jsou nezbytně nutné k výživě lidského organismu. Potraviny můžeme rozdělit podle významu na:
Pochutiny - působí povzbudivě na nervovou soustavu (např. káva, čaj) anebo vylepšují chuť pokrmů (koření.)
Potraviny - jsou svým složením a obsahem živných látek nezbytně nutné k výživě člověka. Do této skupiny můžeme zařadit např.: maso, mléko, vejce aj.
Dále je rozdělujeme na:
Potraviny rostliného původu - zde nalezneme ovoce, zeleninu, koření ...
Potraviny živočišného původu - jako např.: vejce, mléko, maso jatečných zvířat...
Některé druhy potravin můžeme přímo konzumovat bez jakýkoliv technologických úprav. Je to ovoce, zelenina aj. Na druhé straně nám musí pomoc technologická úprava (maso). Syrové maso není moc dobré a teprve zdravé. Nezapomínejme ani na průmyslové opracovaní, které je důležité třeba u obilovin.
Potraviny rozdělujeme do různých skupin (ovoce, maso, zelenina). Podle místa produkce na domácí a dovážené. Jednotlivé potraviny se ještě dělí na skupiny a podskupiny. Hlediska třídení jsou různá.
Jakost potravin
jakostí rozumíme stupeň užitečnosti, vyplývajících z užitkových vlastností a z množství podstatných a učinných látek obsažených v surovině. Jakostním znakem může být: vůně, chuť, velikost, barva, nepoškozenost aj.
Jakost - kvalitu potravin určují tyto údaje:
Jakost bývá nejčastěji označena římskými číslicemi (I, II, III), velkými slovy abecedy, slovy, procenty %, stupni apod. Mimo jiné musí být na každé potravině uvedeno: datum výroby, způsob výroby, složení a záruční lhůta.
Způsoby zjištování jakosti potravin
Pochutiny
působí povzbudivě na nervovou soustavu (káva) anebo vylepšují chuť pokrmů (koření). Přitom však nemají žádnou výživovou hodnotu. Pochutiny dělíme na dvě velké skupiny.
První skupinu tvoří koření, které se nevyužívá nejen při přípravě pokrmů ale i při výrobě likérů aj. Do druhé skupiny patří látky, které díky obsahu alkaloidů působí na nervovou soustavu, zahánějí spánek, únavu a působí příznivě na srdce a svaly člověka. Čaj, káva, kakao, kola. Nadměrná spotřeba těchto látek je však zdraví škodlivá.
Koření
jsou látky, které se přidávají do pokrmů za účelem vylepšení chuti. Sůl, pepř, kmín, majoránka, paprika, šafrán. Vyznačují se výraznou chutí a vůní.
Pepř - je u nás velmi oblíben. Na trh se dostáva v barvě bílé nebo černé. Pepř se získává z bobulí tropické rostliny.
Nové koření - pro svojí štiplavou chuť se používá do polévek a omáček.
Paprika - se získává sušením a rozemletím paprikových lusků. Má velkou barvící schopnost. Česká kuchyně jí hojně využívá. Používá se hodně do základů.
Muškátový k. - používá se do polévek, omáček a moučníků.
Kmín - nalezneme v polévkách a v různých těstech.
Káva
je název pro keř tropické rostliny kávovníku, patřícího do rodu Rubiaceí. Pro produkci se využívají pouze tři druhy kávovníku a to: kávovník Arabský, Liberejský a Robusta.
Obsahuje kofein. Je to látka hořce chutnající, která má tyto účinky
Čaj
je stále zelená rostlina. Získává se z listů. Čajové listy se sklízejí čtyřikrát až pětkrát ročně. Má lahodnou chuť a pěstuje se zejména v Indii, Africe a Jižní Americe.
Tak jako kafe i čaj obsahuje kofein, třísloviny, vonné silice. U nás se používá nejčastěji čaj černý. Dnes můžeme narazit i na zelený čaj, který je mnohem zdravější než černý.
Kakao
se připravuje ze semene kakaovníku, kterému se nejlépe daří v Africe a Americe. Z kakaových bobů se vyrábí kakaový prášek, který se nazývá kakao. V české kuchyni se používá na přípravu různých moučníků ale i pokrmů.
Sůl
se vyskytuje jako sůl kamená nebo sůl rozpuštěná ve vodě. Denní spotřeba je 5 až 10g. V organismu je důležitá pro správnou činnost buněk a váže vodu. Nedostatek způsobuje nechutenství a špatné trávení.
Skladování potravin
Cílem skladování je prodloužit trvanlivost potravin. Nesprávným skladováním se mohou některé potraviny znehodnotit, což má za následek často zdravotní a ekonomické ztráty. Skladujeme pouze neporušené potraviny. Mezi hlavní činitele, které v průběhu skladování jakost potravin ovlivňují patří:
vlhkost, teplota vzduchu a způsob uložení.
Potravinový sklad má být čistý, se stálou teplotou bez výkyvů. Při přejímce potravin posuzujeme jejich stav a to:
Výživa, racionální výživa
Výživa
je proces uspokojování fyziologických potřeb organismu přívodem potravy
Látková přeměna (metabolismu)
představuje soubor fyzikálně chemických pochodů v organismu. Má dvě etapy
Stravitelnost
je práce potřebná na strávení pokrmm
(Dutina ústní, hltan, jícen, žalůdek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník)
Racionální výživa
zdravá a rozumná výživa, která představuje prostředek udržení zdraví člověka, jeho pracovní výkonnosti, k prodloužení věku, zvýšení životní úrovně a k dosažení plného člověka.
Vegetariánství
propaguje pouze rostlinnou stravu a zavrhuje živočišné bílkoviny (nejí maso)
Vegáňi
odmítají jakékoliv živočišné zdroje potravin
Laktovegetariáni
jedí také mléko a mléčné výrobky
Laktoovovegetariáni
přidávají do výživy také vejce a vaječné pokrmy
Čistá vegánská strava nedovede zajistit krytí všech funkcí organismu a proto je pro vetšinu lidí nevhodná.
Makrobiotika
považuje se v současné době za normální a léčebnou. Často se doporučuje nemocním k uzdravení a zdravím napomáhá chránit se před nemocemi.
Vychází z čínských, japonských a indických kořenů a klade důraz na pojídání celých rostlin včetně kořenů a natí. Doporučuje konzumovat celá zrna i s vrchní slupkou a to protože je tam hodně minerálních látek a vitamínů. Patří jsem např.: ryby, obiloviny, zelenina, sušené ovoce, slunečnice, luštěniny apod.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5342