Problematika nezaměstnanosti

Vybral jsem si pro svůj referát téma spadající spíše do ekonomie a politiky než do sociologie, ale jak, se přesvědčíme v průběhu analýzy, sociologické jevy mají výrazný vliv na nezaměstnanost a jejich studium může přispět k řešení problémů s ní spojených.

Nyní uvedu základní definice důležité pro orientaci v tématu:
Trh práce je imaginární trh, na kterém se distribuují pracovní místa. Podléhá zákonům nabídky a poptávky, ale pro svou důležitost je značně specifický. Tvoří základy rozvíjející se ekonomiky a zároveň prudce reaguje na její úspěšnost. I pro tyto aspekty je jedním z hlavních politických témat a podléhá nejrůznějším regulacím a zásahům státu, ke kterým se dostaneme později.
Nabídka na trhu práce odpovídá množství volných pracovních míst, tedy jsou to zaměstnavatelé, kteří nabízejí pracovní příležitosti za náležité pracovní ohodnocení. Jejich cílem je přitom samozřejmě obdržet co největší množství práce za co nejnižší ceny. Tímto je nabídka už v principu značně omezena. V politické sféře jsou zaměstnavatelé zastoupeni svazy.
Poptávka je v podstatě počet lidí ucházejících se o místo. Každý si shání a vybírá práci odpovídající jeho požadavkům a kvalifikaci. Zde přicházejí ke slovu sociologické jevy, ke kterým se dostaneme záhy. Snahou státu je zajistit co největší zaměstnanost, proto organizuje trh pomocí instituce úřadu práce, který pomáhá ve vytváření a distribuci pracovních míst.
Míra nezaměstnanosti je zlomek ekonomicky aktivní populace, který z jistých důvodů nemá místo. Můžeme ji rozlišit do několika skupin podle typu vzniku a následků:
Strukturální nezaměstnanost: nedostatek příležitostí v daném oboru nebo regionu.
Cyklická: důsledek nepříznivého hospodářského vývoje.
Frikční: neboli dočasná je důsledkem přechodu mezi dvěma zaměstnáními.
Sezónnní: vzniká v určitých odvětvích s nerovnoměrnou pracovní náplní.
Pro shrnutí můžeme říci, že nezaměstnanost je negativním aspektem volného trhu práce v tržním hospodářství. Vzniká nepoměrem mezi počtem pracovních příležitostí a počtem uchazečů o práci.

Dále se věnujme konkrétněji příčinám a vlivům nezaměstnanosti. Můžeme je rozdělit do dvou skupin: ekonomické a sociální. Zatímco první druh vzniká spíše u zaměstnavatelů nebo státu, ten druhý je charakteru spíše individuálního.
1) V důsledku úpadku jednoho sektoru ekonomiky nebo politického rozhodnutí, znamenajícího směřování k jiným odvětvím může dojít k úbytku pracovních míst. Pokud brzy nedochází k oživení, musí dojít k rekvalifikaci propuštěných nebo se stane jejich potenciál nevyužitým a kvalifikace obyvatelstva jako celku klesne.
2) Ekonomická krize způsobuje pokles kupní síly a tím může dojít k situaci, kdy se zaměstnavateli stanou pracovníci příliš nákladnými.
3) V důsledku návalově silné porodnosti může vzniknout dočasně zvýšená poptávka. Stejný problém přináší i nadměrné množství přistěhovalců.
4) Kvalifikace obyvatelstva neodpovídá nabídce. Buď se pracující cítí podhodnoceni a práci vzít nechtějí, nebo jim naopak scházejí dostatečné schopnosti pro vykonávání nabízené práce.
5) Dochází ke špatné distribuci míst. V důsledku neflexibilního školství nebo infrastruktury se regiony plní nezaměstnanými, kteří by mohli snadno najít uplatnění jinde.
6) Nedostatečná motivace spočívající zejména v systému sociálních dávek. Někdy se vyplatí nepracovat a nebo využít černého trhu práce, který sice zmenšuje počet pracovních příležitostí, ale krátí stát na daních. Na vině bývá byrokratický aparát a daňový systém.
7) Diskriminace: odmítání pracovníku z důvodů rozdílnosti vyznání, přesvědčení, pohlaví nebo etnika by mohlo být samostatnou kapitolou pro jiný referát.

Stát je svou podstatou nucen řešit problémy nezaměstnanosti. Každé z výše uvedených položek se snaží bránit různými, více či méně účinnými prostředky:
1) Organizuje přeškolovací kurzy, snaží se udržet tradiční průmyslová odvětví živá.
2) Pomocí finanční podpory nebo i zásahů do kurzu měny drží ekonomiku na vzestupu.
3) Snaží se podporovat umírněný populační růst, například daňovou politikou, a tím zajistit rovnováhu mezi ekonomicky aktivní a pasivní populací. Legislativně omezuje množství přistěhovalců. Regulace se týká například i jejich kvalifikace a upravuje podmínky pro vstup na místní legální trh práce.
4) V moci státu je i školství. Je třeba zajistit takovou jeho úroveň a strukturu, aby mladí lidé co nejdříve a nejsnáze nacházeli zaměstnání.
5) Mapuje trh práce a v závislosti na výsledcích zasahuje do souvisejících odvětví.
Úřad práce:
- poskytuje informací občanům o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace
- poskytuje informací zaměstnavatelům o volných zdrojích pracovních sil
- vede evidence volných pracovních míst
- vede evidence uchazečů o zaměstnání
- eviduje vydaných pracovních povolení cizinců
- poskytuje hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání před nástupem do zaměstnání
- poskytuje poradenství pro občany a zaměstnavatele v oblasti zaměstnanosti, rekvalifikace
- zpracovává analýz a prognóz, koncepce zaměstnanosti
- podněcuje tvorby volných pracovních míst a podněcování k vytváření společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prací
- provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti atd.
6) Hájí práva zaměstnanců, reguluje minimální mzdy a upravuje pracovní podmínky.
7) Právně povinuje zaměstnavatele dodržovat kvóty pro počet hůře uplatnitelných pracovníků, zakazuje udání některých důvodů pro výsledky konkurzů a upravuje podmínky, za jakých je možno rozvázat pracovní poměr.

Jelikož je problematika nezaměstnanosti starostí státu a není v jeho moci udržet plnou zaměstnanost aniž by výrazně poškodil trh práce a hodnotu práce jako takové, ustanovil sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti. Ta zmírňuje dopady nezaměstnanosti na jedince a udržuje jeho životní úroveň na přípustné hranici.


Nyní připojuji pro orientaci několik statistik z úřadu práce s komentářem.

Po roce 1989 u nás došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti v uhelných pánvích Severní Moravy a Severních Čech v důsledku transformace z těžkého hutního a strojírenského průmyslu do oblasti služeb.
V dalším období, trochu se zpožděním, došlo ke kolapsu některých velkých podniků na jižní Moravě a Plzni. (viz příloha 1)

Díky systému rekvalifikací a činnosti úřadu práce se podařilo snížit do jisté míry rozdíly mezi regiony (viz příloha 2), ale kvůli neutěšené hospodářské situaci nezaměstnanost celkově rostla dál (viz příloha 3).
Od roku 2002 očekáváme zastavení růstu nezaměstnanosti díky oživení ekonomiky a ekonomickému růstu (viz příloha 4).

Hlubší ekonomické rozbory křivky nezaměstnanosti jsou přístupné na internetových stránkách Úřadu práce ČR.

Ve svém referátu jsem se pokusil o co nejširší pohled na daný problém a o jeho zasazení do ekonomického a sociologického kontextu.

Zdroje: www.prace.statnisprava.cz
www.maturita.cz

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4951