Světonázor

Co je to světový názor – světový názor je názor, který uznává větší skupina lidí. Autor tvrdí, že světový názor je soubor předpokladů, či domněnek, které si vytváříme o povaze světa. Světový názor se skládá z řady základních ucelených předpokladů, které člověk většinou přijímá jako samozřejmé. Přemýšlet o nich začne teprve okamžiku, když je začne zpochybňovat někdo, kdo má názory odlišné. Podle autora existuje sedm základních otázek, které pomohou pochopit, co to je světový názor. Za prvé je to otázka „Co je prvotní formou existence – skutečným jsoucnem?“. Na tuto otázku odpovídá autor tím, že to je bůh, bohové nebo hmota. Další otázky jsou: „Co je podstatou světa kolem nás?“, „Co je člověk?“, „Co se člověkem děje po smrti?“, „Jak je vůbec možné něco poznat?“, „Jakým způsobem poznáváme, co je správné a co ne?“ a „Jaký význam nese historie lidstva?“. V dalších světových názorech se objevují další otázky, například kdo řídí svět, jaký je Bůh a existuje vůbec? Na tyto otázky se dá odpovědět různým způsobem, ve kterém se odráží světový názor daného člověka. I ten, kdo všechno odmítá, vyjadřuje svůj světový názor – jde o nihilismus. V dalších kapitolách se autor zamýšlí nad sedmi nejrozšířenějšími světovými názory a polemizuje s nimi z hlediska svého vlastního křesťanského názoru.

Nihilismus – není žádnou filosofií. Je to vcítění se do světa , které se nezakládá na rozumovém poznání. Nihilismus se projevil i v kultuře. „Fontána“ od Marcela Duchampa nebo dramata „Koncová hra“ a „Čekání na Godota“ představují ukázky tohoto umění. V nihilistických románech Adamse Douglase se nejracionálnější věda matematika zredukovala na absurditu. A skutečně dnes poznáváme, že náš rozum již nestačí na pochopení světa, a proto se jej snažíme pochopit „nerozumen“ (například slavný výrok jednoho nejmenovaného vědce „Je to dost šílené, aby to mohla být pravda.“).

Nihilismus se vyvinul podle autora z naturalismu. Je to dáno tím, že naturalismus uzavřel člověka do soukolí světa, ve kterém má sice formálně svobodu, ale vlastně jí nemá, protože je tak silně ovlivňován svým okolím, že nemůže jednat svobodně, ale vždy jen v reakci na okolí. Z toho vzniká pro Skinnera teze: „Člověk nepůsobí na svět, nýbrž svět na člověka.“ Tento závěr převzal také nihilismus. Autor také shrnuje vznik nihilismu slovy: „Prvním důvodem, proč naturalismus přechází v nihilismus, je skutečnost, že naturalismus neposkytuje základ pro to, aby jednání člověka mělo nějaký význam. Spíš popírá možnost existence svobodně se rozhodující bytosti, která může volit na základě vrozeného charakteru, jenž si uvědomuje vlastní „já“. Člověk je stroj determinovaný nebo nevypočitatelný. Není osobností vědomou si vlastní existence a schopnou svobodně se rozhodovat.“

Podle autora není opravdovým gnozeologickým nihilistou vlastně nikdo. Uvádí stav některých lidí, kteří si myslí, že vlastně nejsou. Autor nemá žádný důvod nesouhlasit s tím, že jsou tito lidé považováni za nemocné, a také s tím plně souhlasí. Sám navrhuje, aby byli tito lidé posíláni do ústavů, kde je někdo bude udržovat při životě a ostatní jim budou „pomáhat“ od jejich představ.

Dále autor otevřeně kritizuje naturalismus i nihilismus. Tvrdí, že nedostatek morálky vlastně není způsoben morálních hodnot, ale že tyto hodnoty nemají žádný základ v naturalismu. Autor v jedné pasáži dokonce sám přiznal, že sklouzl k nekonečné honbě za argumenty. Na příkladu rozhovoru z Hlavy XXII uvádí, že pokud chce člověk Boha popřít, musí nejdříve nějakého mít. Přestože autor popírá, že může existovat alespoň 50 procentní nihilismus, přiznává, že právě tento směr vytváří „stěžejní princip moderního člověka“.

Autor James W. Sire přednáší na universitách v USA, spolupracuje s křesťanským vydavatelstvím Inter-Varsity Press a vydal již čtyři knihy o vztahu křesťana k Bibli a světu, ve kterém žije.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4342