Další vzrůst hospodářské moci českého měšťanstva a spory o českou národní orientaci mezi staročechy a mladočechy.

1) POEZIE
Formování dvou literárních skupin nové generace, které navazují na Májovce.
a) RUCHOVCI – tzv. škola národní, 1868 – Almanach Ruch – na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu, ruchovci se nazvali podle tohoto almanachu. Měli zájem o českou minulost, zdůrazňovali tradice, vlastenectví a slovanství, lyrika národni a vlastenecká.

SVATOPLUK ČECH - Pocházel z Benešovska, zemřel v Praze, vystudoval práva, byl ovlivněn vlastenectvím svého otce.
1) EPIKA
-hystorické eposy
Adamité - příběh náboženské sekty uvnitř husitského vojska, kterou Žižka vyhnal a nakonec rozprášil. Sympatie Čecha jsou na straně adamitů – zdůrazňuje náboženskou snášenlivost.
Jan Žižka - Žižka uvažuje o zničení Prahy, má věštecký sen a uvědomuje si, že Praha je symbolem národa.
Václav z Michalovic - odehráva se v době pobělohorské, syn jednoho z popravených českých pánů byl dán na vychování k Jezuitům a má se stát jezuitským knězem. Zamiluje se do Ignácie, ale nemůže si ji vzít, dozvídá se o svém původu a ve svém kázání obviňuje jezuity. Nakonec skokem z věže spáchá sebevraždu. J
-alegorické básně
Evropa – revoluce by mohla zničet Evropu
Slavie – myšlenka všeslovanství, ukazuje rozpor mezi Slovany (Rus x Polák). Vše končí smírem a vidinou šťasné budoucnosti slovanstva.
-satira
Hanuman – zvířecí epos, satira na bezduché přejímaní cizích vzorů. Hanuman je syn opičího krále, který se dostává s námořníkem do Evropy. Na ostrově, kde vládl jeho otec ztroskotá loď a opice jsou nucené chovat se jako lidé.
-venkovská témata
Ve stínu lípy – Z příběhů, které se vyprávějí sousedé pod košatou lípou. Oslava českého kraje, rodné země
= IDILICKÝ EPOS.
Leštínský kovář – venkovský kovář Václav a jeho dcera Lidunka brání svůj majetek proti němcům.
Sekáči – o ževotě venkovských dělníků, odpor k útlaku.
2) LYRIKA -píše politickou, národní a vlasteneckou lyriku
sb. Jitřní písně – báseň Dosti nás – výzva k národnímu sebevědomí, ukazuje na slavnou českou minulost
sb. Nové písně – myšlenka slovanství, báseň Geronův smích – vyhladitel slovanů. I mezi slovany se najde zrádce, který se postaví na stranu nepřítele.
Skladba Písně otroka – 1/2 90 let, myšlenka svobody, má 3 oddíly skladby:
a) lyrické verše - (vzpomínky na dávnověk)
b) epické jádro - (romanticko-exotický příběh lásky otroka k otrokyni Zajmě, tragicky závěr
c) vrchol – závěr (básníkova vize budoucnosti naděje na svobodu = pohled dopředu, ale ještě řinčení okovů = pohled zpět)
-satirická próza – Broučkiády
Pravý výlet pana Broučka do měsíce – pan Brouček se dostane se na měsíc, je z toho nešťastný, seznamuje se s mědíčňany ale dostáva hlad (měsíčňanům stačí k jídlu vůně květin a k pití kapky rosy). Měsíčňani jsou odtrženi od reality.
Nový epochální vylet pana Broučka, tentokráte do XV. století – ostrá kritika maloměšťáctví, zvláště staročechů. Pan Brouček se ocitl uprostřed husitské Prahy a prchal z bitvi na Vítkově – jeho zbabělost, národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství a falešné vlastenectví v kontrastu ze statečnosti a odhodláním husitů.

ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ - Literární kritička (proti lumírovcům a kosmopolitismu Vrchlického), překládala Puškina, Mickiewitze a Byrona. Napsala liberto k Smetanovým operám Hubička, Tajemství, Čertova stěna.
Sb. Z máje žití
Sb. K slovanskému jitru
b) LUMÍROVCI – tzv. škola kosmopolitní, časopis Lumír od roku 1877 redigovaný Sládkem. Chtěli povznést českou literaturu na Evropskou úroveň, požadují tvůrčí svobodu, přejímali cizí vzory a překládali nejlepší díla Evropské literatury.Polemika mezi ruchovci a lumírovci probihala v časopisech Osvěta, Světozor a Květy. Rozhodné slovo měl Jan Neruda, který řekl, že oba směry jsou býborné a vykonali mnoho práce.


JOSEF VÁCLAV SLÁDEK – !PŔEŠEL OD RUCHOVCŮ K LUMÍROVCŮM! narodil se ve Zbirohu, pochován je na Vyšehradě, studoval na K. U. filosofii a jazyky. Odjel na 2 roky do Ameriky (cítil se zde nesvobodně), byl dělníkem na trati a na farmě, učitel českých menšin atd., nejtěžší pro něj bylo vydělat na cestu zpět, v Praze se stal profesorem angličtiny, řídil časopis Lumír, 2x ženaty, 1. Žena mu brzo zemřela, z druhého manželství měl dceru Helenu, onemocněl nervovou chorobou.
a) osobní lyrika – zachycuje základní situace života, lidskou bolest, stesk po vlasti, žal nad ztrátou první ženy
Sb. Básně – báseň Na hrobech indiánských – o penězích a rasovém útisku, báseň Papů – bílá matka pomáhá zachránit život indiánského dítěte.
Sb. Jiskry na moři
Sb. Světlou stopou
Sb. Sluncem a stínem
b) sociální a vlastenecká lyrika
Sb. Na prahu ráje – báseň – Role chudých
Sb. České písně – o dělnících
c) oslava venkova – rolník = základ národa, je hrdý a nezlomný, dovede vzdorovat i útlaku
Sb. Selské písně a české znělky – obraz české vesnice, báseň Velké, širé, rodné lány – letní příroda před žněmi
d) pro děti
Sb. Zlatý máj
Sb. Skřivánčí písně
Sb. Zvony a zvonky
e) překlady - překládal zvláště z angličtiny – Longfellow, Byron, Burns, 33 Shakespearových dramat

JAROSLAV VRCHLICKÝ – vlastním jménem Emil Frýda, studoval gymnázium v Klatoveh, v Praze studoval jazyky, historii a filosofii, profesor srovnávacích literur na K. U., onemocněl duševní chorobou, člen panské sněmovny, oženil se z velké lásky, ale jeho žena mu gyla negěrná, pochován je na Vyšehradě. Vytvořil nejbohatší a nejvšestrannější dílo (80 básnických sbírek, celkem 270 knih)
1) POEZIE – asi 4 tisíce básní
-intimní lyrika
Láska k ženě, dětem a rodině, pocit štěstí, ranné období = Sb. Dojmy a rozmary, Sb. Ekology a písně
Sb. Okna v bouři – pozdní lyrika, po rozpadu manelství, obrat od vyznavače lásky k rezignaci a samotě
Báseň Za trochu lásky šel bych světa kraj – vyjádrění smutku, protikladnost – odmítá lásku, ale touží po ní.
Báseň Ne bože více štěstí – má zraněné city, přeje si klid a nic víc.
Sb. Hořká jádra
-přírodní lyrika – obrazy přírody splývají s obrazy básníkových šťastných chvil života = Sb. Strom života
-vlastenecká lyrika – o budoucnosti národa, láska k českému jazyku
Sb. Má vlast
Sb. Hlasy v poušti – básně Co chceme, Naší řeči
-sonety
Sb. Dojmy a rozmary
Sb. Moje sonáta
Sb. Sonety samotáře
Sb. Nové sonety samotáře
Sb. Poslední sonety samotáře
2)EPIKA – pod vlivem Legndy věků, chtěl zpracovat dějiny celého lidstva od pravěku do současnosti tak, že průřez každé doby podává na významé události nebo osobnosti. Z toho vyplývá tzv. MOZAIKA LIDSTVA
= cyklus Zlomky epopeje
Sb. Duch a svět – 4 oddíly – úvahy o vstahu člověka a vesmíru, o otázkách mravních, oslava řecké antiky, křesťanství. = Báseň Spartakus – vzpoura římských otroků.
Sb. Selské balady – vlastenecká a sociální tématika, obraz selských bojů proti panskému útisku
Báseň Lorecký ze Lkouše – podle skutečné události. Sedláci v čele s Petrem se vzbouřili, protože Loretský byl zlý a nechtěl snížit daně a desátky. Petr mu říká, aby na ně byl milostivý jako Bůh, který mu dal 2 syny, ale Loretský řekne, že jeho synové budou ještě horší a tak jeho i oba 2 syny sedláci s Petrem zabijí.
Básen Balada vánoční – sedlácké povstání kdy byli zajatí sedláci pověšeni bez soudu na nejbližší stromy.
Báseň Hrabě Greda – jeden z největších utiskovatelů poddaných – byl potrestán za své násilí
3) DRAMA – více neý 30 her, také hry historické.
Veselohra Noc na Karlštejně – zápletky vyplívají ze zákazu přístupu žen na hrad
Antická trilogie Hippodamie – hudbu složil Zdeněk Fibich, má 3 části – Námluvy Peloposy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie.
4) PŘEKLADY – z 18 světových literatur (francouzština, angličtina, portugalština), poezie i drama např. Hugo, Bandelaire, Dante Alighiry, Byron,Ibsen, Goethe, Schiller, Bickiewicz aj.

JULIUS ZEYER – narodil se v Praze, básník, prozaik a dramatik, byl vychovatelem v Rusku, hodně cestoval – Německo, Švédsko, Itálie, Řecko, Turecko, Španělsko, Tunis = kontakt se světovou literaturou, měl zájem o historii.
1) POEZIE
Básnická skladba z českých dějin, inspirace pověstmi = Vyšehrad, Čechův příchod
Karolínská epopej – z cizích dějin o rytířské družině Karla Velikého
2) PRÓZA
r. Ondřej Černyšev – z prostředí carského dvora
r. Román o věrném přátelství Amise a Amila – věnován staré francouzské historii, nápodoba historických románů.
r. Jan Maria Plojhar – psichologický román s autobiografickými prvky
r. Dům U tonoucí hvězdy – příběh českého medika a jeho slovenského přítele
r. Tří legendy o krucifixu – náboženská tématika
3) DRAMA
Radůz a Mahulena – romantická pohádka podle slovenského námětu. Radúz přicházi z Magury do sousední země, kde se mu líbí královská dcera Mahulena. Zde vládne král Slojmír se svou ženou Runau. Slojmír stojí v cestě Radúzovi a Mahuleně. Runa nechá Radúze přikovat ke skále, Mahulena ho osvobodí, ale Runau je oba prokleje. Láska nakonec zvítězí.
2) PRÓZA
HISTORICKÁ PRÓZA: s výchovnou tendencí národní historická věrnost, vliv francouzské a ruské literatury

VÁCLAV BENEŠ TŘEBÍZSKÝ – kněz, uznával právo utlačovaných lidí na odpor, sympatizoval s husitstvím
r. Bludné duše – vzbouření sedláků
cykly povídek : Pod doškovými střechmi
Pobělohorské elegie
V červáncích kalicha

ALOIS JIRÁSEK – narodil se v Hronově, zemřel v Praze, na K. U. studoval historii, působil jako profesor na gymnáziu v Litomyšli a v Praze, angažoval se v politice = senátor za stranu národně demokratickou, pochován je v Hronově.
1) PRÓZA
-nejstarší období dějin
Staré pověsti české – prameny – Kosmos, Dalimil
-husitství – vycházi z Palackého díla a chápe tuto dobu jako vrcho českých dějin
r. Mezi ploty – 3 díly, obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV, počeštění K. U. dekretem Kutnohorským, již zde se oběvuje jan Žižka a jeho osudy
r. Proti všem – 3 díly, po Husově smrti, počátky Husitského hnutí, popisován vznik města Tábora, ve 3 části popisuje osudy sekty Adamitů, bitvy o Tábor u Benešova, na Vítkově
r. Bratrstvo – 3 díly, doznívání husitských válek na Slovensku
r. Husitský král - 2 díly, nedokončený, o vládě Jiřího z Poděbrad po vzniku jednoty bratrské
r. V cizích službách – bývalí husité se nechávaji najímat za žold do služeb Bavorského krále.
r. Z Čech až na konec světa – podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova – mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy.
NÁRODNÍ OBROZENÍ:
r. F.L.Věk – 5 dílů, vychází z pamětí kronikáře F.V.Heka, obraz počátků národního obrození, divadla, básnictví a vědy.
1. díl – začíná v poslední třetině 18. Stol., popsáno dětství v Dobrušce, otec má krám, on se učí v klášterní škole a páterovy pomáhá chránit knihy. Později odjíždí studovat do Prahy, kde se setká s Thámem a úplně propadne divadlu. Zamiluje se do Pavly, ale ona je němá a miluje Tháma. Věk je zoufalý, jeho otec se dozvídá, že nestuduje a jezdí s kočovnou společností, přijíždí za ním a odváží ho zpět do Dobrušky. Věk se s tím nakonec smíří, Pavla se vdá za Tháma a začne mluvit.
2. díl – smrt Josefa II., nastupuje Leopold II., začáttky národního obrození. Věk žije obyčejný život, vede obchod a jezdí do Prahy, kde se setkává s Thámem a vlastencema. V České expedici si půjčuje knihy a nechává je kolovat po vesnici. Zamiluje se do dívky z Dobrušky, prožívá šťastné období, ale Thámovo manželství umírá a on ze zoufalství začíná pít.
3. díl – na přelomu 18. a 19. stol., doba francouzké revoluce. Pro Věka je to těžké období, protože vyhořel a má dluhy. Thámovo manželství skončilo, protože ona má jiného.
4. díl – 1. desetiletí 19. Století, začíná válka Napoleona s Ruskem. Věkovi se podařilo přes velké dluhy znovu otevřít obchod a narodil se mu syn. Dozvídá se, že Thám už nehraje a jen pije.
5. díl – asi do roku 1816, Napoleonova porážka v Rusku, děj je soustředěn kolem Vašíka a končí tím, že Vašík odchází studovat do Prahy a Thám se upije k smrti. J
r. U nás – 4 díly, kronika, zachycuje pronikání myšlenek N.O. na venkov. Odehrává se v Hronově. Začátek je vylíčením poměrů na českém venkově (stav je velice neutěšený – pověrčivost atd) Lidé jsou nevzdělaní a toho panstvo využívá a okrádá je, čemuž pomáhá i fara. Přijíždí nový kněz páter Regner Havlonický. Ten začíná lidem pomáhat, učí je, přiváží knihy a studuje s nimi. Učí je novým způsobům hospodaření a jak mají své plodiny prodávat. Uvědomuje si, že nejsou na panstvu závislí. V mladých jsou zakotveny osvícenské myšlenky pátera Havlonického, ikdyž je přesunut jinam.
novela Filozofská historie – Litomyšl, 4 hlavní hrdinové Frýhort, Vavřena, Zelenka a Špína. Popisuje jejich lásky a přípravy na majáles. Pak se děj přesouvá do Prahy, kde probíhá revoluce a Špína je zabit na barikádách. Revoluce je potlačena.
DOBA POBĚLOHORSKÁ:
r. Temno – charakterizace doby, pronásledování nekatolíků, působení jezuitů – páter Koniáš, nevolnictví, ustředními postavami jsou děti tajného evangelíka Machovce
r. Skály – selská vzpoura na Čáslavsku, evangelický kněz Matyáš Ulický
r. Psohlavci – povstání Chodů koncem 17. Století proti Lamingerovi. Chodové chrání hranice a za to měli odpuštěno robotovat. Když nastoupil Laminger, nutil Chody robotovat. Jan Sladký Kozina byl zvolen za mluvčího, ale nakonec byl popraven. Před popravou vyzval Lamingera na boží soud: „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne“ A tak se také stalo.
2) DRAMA
-historická témata
Husitská trilogie: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – symbolizují věrnost pravdě, boj za ni a vytrvalost v boji.
-pohádková témata
Lucerna – Mlynář je svobodný, ale má povinnost doprovázet kněžnu s lucernou na zámek. Má u sebe schovanku Haničku, po které touží správce statku a vodník. Mlynář jde s kněžnou na zámek a Hanička se schová do lípy.
-téma současnosti
Otec – člověk krutý a lakomí, dává přednost penězům před rodinou. Je ochoten za peníze zničit celou rodinu
Vojnarka – Vdova po Vojnarovi zůstala sama se synem a zůstal jí statek. Do vesnice se vrací její dávná láska, chudý čeledín Antonín. Když si je Antonín jistý, že si ho Vojnarka vezme, začne být hrubý na ní i jejího syna. Vojnarka dává přednost synovi a s Antonínem se rozchází, ale ten jí vyhružuje sebevraždou. Ona neustoupí a on se zabijeJ

ZIKMUND WINTER – profesor dějepisu, autor odborných publikací o české historii, mistr krátkých gistorických a humoristických próz.
Dějiny řemesel a obchodu v Čechách od 14. století – odborná publikace o české historii
Rozina sebranec – psychologické povídky. Dívka, sirotek, kterého vychovali jako nalezence v klášteře nemá ani původ. Zamiluje se do Itala, který když zjistí její původ, opustí ji. Vezme si zednického mistra ale mstí se na něm všem mužům. Její manžel si na ní najme vraha, ona je zabita a její manžel nepotrestán.
Mistr Kampanus – historický román z doby pobělohorské, Jan Kampanus Vodňanský, rektor KÚ, básník a vědec je svědkem popravy českých pánů. Chtěl uchránit universitu pro Čechy, a proto přestoupil od protestantů ke katolíkům, ale universitu nezachránil. Protože přestupem k protestantům zradil sám sebe, spáchá sebevraždu.
VENKOVSKÁ PRÓZA
Obraz vesnice i s jejími nedostatky, snaha hledat řešení, návrat k ideálům křesťanství, odraz autorova vztahu k určitému místu = REGIONÁLNÍ CHARAKTER PRÓZY, charakteristika postav i prostředí = využití dialektismů.

KAREL VÁCLAV RAIS – pocházel z Lázní Bělohrad, působil jako učitel na českomoravské vysočině, později v Praze, ředitel měšťanské školy na Vinohradech, zobrazoval život venkovanů v horských krajích a růst bídy
povídkové soubory: Výminkáři
Rodiče a děti – problematické vztahy mezi generacemi, kvůli majetku proti sobě stojí členové rodiny.
r. Pantáta Bezoušek – starý pán přijíždí za synem do Prahy,kde se mu líbí, ale nelíbí se mu vztahy mezi lidmi, proto odjíždí domů.
r. Kalibův zločin – hodný Kalita uvěří slovům o lásce a vezme si ženu selku. Je dohnán až k její vraždě a to je jeho zločin. Manželství bylo založeno na podvodu.
r. O ztraceném Ševci – na česko něme chce být Čechem a jeho žena Němkou. Švec onemocní a jeho žena ho prohlásí za němce, z čehož on zemře.
r. Zapadlí vlastenci – v době národního obrození v Podkrkonoší na zapadlé vesničce Pozdětín. Učitel Čížek, farář stehlík a učitelský pomocník Čermák a provazují myšlenky národního obrození.
r. Západ – Z Českomoravské vrsočiny, v Raisově současnoní .. Farář Kalous pomáhá lidem, kteří zde žijí v těžkých podmínkách. Je chudý, ale i přesto vše co má dá lidem a chrání je před úřady. Umírá, ale je mezi svými. Pomáhá mu učitel, který je tam z trestu.

TEREZA NOVÁKOVÁ – narodila se v Praze v poloněmecké bohaté rodině, provdala se za profesora, odchází do Litomyšle, seznamuje se s vlastenci, navazuje na Světlou, chrání zájmy žen, zakládá časopis Ženský svět, píše národopisné studie o východních Čechách, převaha monografických románů = děj se týká jedné jediné postavy, jejího vývoje
r. Jiří Šmatlán – východní Čechy, venkov. Předlák (vyráběl látky) sní o spravedlivém světě, hledá pravdu v církvi, ale žádná církev nemá odpověď. Koncem 70. Let 19. Století se setká s dělníkem z textilky, přivádí ho mezi dělníky a v 1. dělnické straně nachází odpověď
r. Děti čistého živého – osudy náboženské sekty poblíž města Skuteč, hlásali, že Bůh je v člověku a přírodě. Díky tomu jsou pronásledováni, někteří spáchali sebevraždu a zbytek sekty byl rozprášen.
r. Na Librově gruntě – popis roboty, diferenciace a poměrů ne vsi mezi bohatými sedláky a bezzemky.
HISTORICKÉ ROMÁNY Z VENKOVSKÉHO PROSTŘEDÍ
r. Jan Jelínek – vrací se do doby pobělohorské, útisk, robota a pronásledování protestantů = Jelínek odchází do ciziny z donucení, pašuje do Čech „Špalíčkovou literaturu“
r. Drašar – přezdívka obrozeneckého buditele buditele kněze Josefa justýna Michala, kterého církev pro jeho pokrokové názory uštvala k smrti.
MĚSTSKÉ PROSTŘEDÍ
r. Maloměstský román – o osudech dcery Karla havlíčka Borovského Zdeňky Havlíčkové

ANTAL STAŠEK – pochází z podkrkonoší, vlastním jménem Antonín zeman, otec Ivana Olbrachta, žil v Semilech, kde působil jako „advokát chudých“
povídkový cyklus: Blouznivci našich hor – o životě lidí v Podkrkonoší, všichni hrdinové se sejdou ve spiritistickém kroužku a nacházejí v něm útěk
r. V temných vírech – o životě dělníků, počátky dělnického hnutí, popisuje zde stávku na Svárově, dělníci se bouří proti nízkým platům a německý majitel továrny Liebig nechá četníky do nich střílet. Zapsal do díla osudy bratra, který je mezi raněnými
r. O ševci Matoušovi a jeho přátelích – polovina 19. Století, nástup Bachova absolutismu, švec Matouš Štěpánek, bouřlivák, vyzívá k odporu proti kapitálu, sní o lepším životě, je pronásledován policií a proto utěče za hranice

JAN HOLEČEK
románová kronika Naši – 10 dílů, obraz jihočeské vesnice v 1. polovině 19. století. Rodina sedláka kojana a jeho syna Bartoně; sedlák = představitel národní moudrosti

JAN HERBEN – zakladatel časopisu Čas
románová kronika Do třetího a čtvrtého pokolení – obraz moravského Slovácka

JINDŘICH ŠIMON BAAR – katolický kněz
románová trilogie: Paní komisárka; Osmačtyřicátníci; Lůsy
r. Jan Cimbura – autobiografický román

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4052