50. léta: BACHŮV ABSOLUTISMUS – policejní opatření, persekuce, významné osobnosti byli umlčeny (Havlíček, Frič), specializace na vědeckou práci – Palacký, Šafařík, zemřeli Kollár,Čelakovský, Havlíček a Tyl.
60. léta: uvolnění politické, kulturní a společenské. Omezuje se cenzura, měšťanstvo se dělí na konzervativní STAROČECHY (Palacký Rieger) a pokrokové MLADOČECHY
1867: - rakousko – uherské vyrovnání. Vznik různých spolků, např. Sokol, pěvecký spolek Hlahol. a centrem kultury je Umělecká beseda.
1862 – otevřeno Prozatimní divadlo
1868 – položen základní kámen k Národnímu divadlu, architekt – Josef Zítek, malíři – Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Václav Brožík, opona – Vojtěch Hynais, sochař – Josef Václav Myslbek, hudební skladatel – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich
1881 – poprvé otevřeno Smetanovou Libuší, záhy vyhořelo
1883 – znovu otevřeno – opět Smetanovou Libuší
MÁJOVCI – nová literární generace – realisté
1858 – almanach MÁJ, název ze sympatií k Máchovi, redaktor Josef Zítek, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer
CÍLE: bojovali proti sociálnímu i národnostnímu útisku, chtěli povznést českou literaturu na evropskou úroveň, kritizovali církev a pozůstatky feudalismu, jejich tvorba byla určena pro lidi a psaná tak, aby jí rozuměli, v dílech některých autorů se objevuje nový hrdina – dělník

JAN NERUDA – narodil se v Praze na Malé straně, pocházel z chudé rodiny – matka posluhovačka, studoval gymnázium, pak filosofii, ale nedokončil, cestuje po Evropě, navazuje silný citový vztah ke Karolíně Světlé, zemřel v Praze. Zakladatel fejetonů ( asi 2000, pod značkou D )
Sbírka: Hřbitovní kvítí – pesimismus, skepse = neúspěšná, napsal ji v době smrti otce i přítele, má silně sociální ladění, píše o vyděděncích společnosti, tito hrdinové provokují měšťáky, proto sbírka neuspěla
Sbírka: Knihy veršů – má 3 části: - 1) básně epické: zvláštní sociální balady,např.: Dědova mísa, Před formou milosrdných – epická báseň se sociální tématikou, která vede k bezcitnosti
2) básně lyrické: cyklus Otci, matičce, Anně
3) básně příležitostné: např.: Vším jsem byl rád
sbírka Písně kosmické – optimistická, 1. básnický úspěch, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku
báseň Letní ty noci zářivá – o velikosti a nekonečnosti vesmíru, využití zdrobnělin
báseň Také to slunce ohnivé – oslava mateřské lásky
báseň A mluví člověk – cesta lidí od bezmoci k vítězství, víra ve schopnosti člověka a lidského rozumu
báseň Vzhůru již hlavu národe – vlastenecká výzva, povzbudivá síla pro malý národ plyne z kosmu
Sbírka Balady a romance – lyricko-epické básně, opouští nadpřirozené náměty:
Biblické a legendární: s humornou nebo sociální pointou,např.:Romance Štědrovečerní, Balada rajská, Balada májová
Národní: láska k lidu a české zemi Balada česká – pokus o charakteristiku českého člověka a národa, Romance o Karlu IV, Romance o jaře 1848 – obraz radostné nálady
Tragické lidské osudy: Romance helgolandská, Balada stará – stará
Sbírka Prosté motivy – intimní a přírodní lyrika, 4 oddíly: Jarní, Letní, Podzimní a Zimní. – proměny přírody paralelou s proměnami v životě lidském, srovnává život člověka s 1 rokem
Sbírka Zpěvy páteční – vydaná posmrtně, vydal jí Vrchlický, národní a vlastenecká lyrika, víra ve slavnou budoucnost národa, báseň Láska = autorův vztah k národu, báseň Jen dál = výzva k činům
Povídky: Arabesky – soubor povídek, prostředí Prahy, kritika společnosti a sebeironie
Povídky malostranské – soubor 13 próz, o životě Malé strany z dob Nerudova mládí. Tón vážný i humorný, autobiografické prvky, autor je často vypravěč nebo se ztotožňuje s některou postavou. (Týden v tichém domě, Doktor Kazisvět, Hastrman, Psáno o letošních dušičkách, Figurky)

VÍTĚZSLAV HÁLEK – narodil se v Dolínku u Kralup, studoval filosofii, psal do národních listů, obnovil časopis Květy, cestoval po malé Asii
Sbírka Večerní písně – lyrická milostná poezie věnovaná Dorotce, přemýšlí o úloze básníka = měl by vyjadřovat problémy národa, ale národ musí o své básníky pečovat
Sbírka V přírodě – lyrika přírodní a společenská, srovnává skvělou organizaci přírody se zákony lidské společnosti, která je plná rozporů
Sbírka Pohádky z naší vesnice – kritické epické básně, které ukazují sociální problémy na venkově
Povídka Na vejminku – o vztazích mezi rodiči a dětmi
Povídka Muzikantská Liduška – zde proti sobě stojí majetek a láska, Liduška-dcera ze statku se zamilovala do chudého muzikanta. Rodiče jejich lásce bránili = zbláznila se a na každém hledala dál svého muzikant
Povídka Na statku a v chaloupce – bohatý, lakomý a pyšný sedlák má dceru, která se zamiluje do chudého chlapce. Musí se rozhodnout mezi ním a majetkem. Odejdou spolu a žijí šťastně v chudé chaloupce
KAROLÍNA SVĚTLÁ – narodila se v Praze, pocházela z poloněmecké bohaté rodiny, zemřela jí dcera a ona odjela do vesničky Světlá pod Ještědem = pseudonym. Vlastním jménem Karolína Mužáková. V jejích románech vystupují morálně silné ženy, které obětují své štěstí pro jiné
Povídka První Češka – má autobiografický charakter
Povídka Černý Petříček – František se zamiluje do Stázičky, ale protože František je chudý a ona ne, musí spolu odejít. V zahraničí František umírá a Stázička je nemocná, vrací se k jeho bratru Petříčkovi. Odmítá se vyzpovídat, protože nelituje ničeho, co udělala

Z Podještědí – Ještědské prózy – 5 románů:
Vesnický román – Sylva obětuje své štěstí z lásky k Arnoštovi
Kříž u potoka – prokletý rod Potockých, kde se rodí samý muži. Evička se zamiluje do Štěpána, který je také prokletý – neumí se zamilovat. Vezmou se a mají spolu děti, ale Štěpán přivede rodinu do dluhů. Jeho bratr Evičku miluje, pracuje u nich na statku, ale v zájmu rodiny neodejdou. Štěpánův bratr zaplatí jeho dluhy a odchází.
Frantina – vdova po starostovy, která je velmi oblíbená se stane starostkou. V jejím životě se objeví neznámí muž, o kterém zjistí, že je to její dětská láska. Před svatbou zjistí, že její milý krade a neví, zda ho udat nebo mlčet. Nakonec svého přítele zabije J
Nemodlenec
Kantůrčice
Povídka: Hubička – o vztahu Vendulky a Lukáše, podle ní napsala libreto Eliška Krásnohorská k opeře Bedřicha Smetany.

JAKUB ARABES – pocházel z Prahy, vystudoval gymnázium, redaktor národních listů – propuštěn
román Kandidáti existence – pokus pomoci dělnictvu
román Štrajchpudlíci – o tiskařských dělnících
- tvůrce ROMANETA = próza nevelká rozsahem, s dramatickým a dobrodružným, fantastickým dějem a výraznou pointou, např:
Newtonův mozek – o stroji rychlejším než paprsek
Svatý Xaverius – o domnělé záhadě obrazu v kostele

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4050