Obecná potřeba lidí osvobodit se od svazujících možností pozemského bytí bývá uspokojena zážitky s pozměněnými stavy vědomí. Už samotné sny nám umožňují pozměněné stavy. Někteří se v úsilí o dosažení duchovní dokonalosti ubírají cestou modlitby a meditace, kdežto jiní jsou vynášeni do jiných sfér prostřednictvím extatických stavů vyvolaných uměním, hudbou, sexem nebo omamnými látkami.

Látky dělíme:
LÁTKY HALUCINOGENNÍ: vyvolávají zrakové, sluchové a další halucinace. Zahrnují různé druhy hub, muchomůrku červenou, druhy Psilocybe, kaktus peyotl, rulík zlomocný, blín černý, konopí, harmel, LSD, meskalin, harmolin a několik vzácných druhů z povodí Amazonky (Virola a Anadenanthera).
LÁTKY OPOJNÉ: vyvolávají opojení, zejména alkohol, ale též chloroform, ether, benzin, jiná rozpouštědla a těkavé chemikálie.
LÁTKY POVZBUDIVÉ: způsobují zvýšenou duševní nebo tělesnou aktivitu nebo jejich kombinaci a uživateli zpravidla nebrání provádět každodenní úkony. Tato skupina zahrnuje čaj, kávu, kakao, koku, kolu, tabák, kokain, amfetaminy.
HYPNOTIKA: vyvolávají spánek, stavy strnulosti nebo zklidnění. Patří k nim mandragora, káva, sedativa a narkotika (včetně opia a jeho derivátů např. heroin).

V některých případech se účinky jednotlivých omamných látek překrývají. Látka klasifikovaná jako povzbudivá může v konečné fázi vyvolat spánek. Dále na druhé straně těkavá rozpouštědla, zde klasifikovaná jako látky opojné, mohou mít halucinogenní vlastnosti. Tudíž tyto uvedené třídy by neměly být považovány za vzájemně zcela odlišné, ale spíše za obecné orientační body v rozmanitosti omamných látek.



CHARAKTERISTIKA ZÁVISLOSTI A JEJÍ DŮSLEDKY

Někteří posuzovatelé pokládají za drogu všechno, co už ve svých potřebách uspokojený organismus nepotřebuje. Může jít o jídlo, zvláště sladkosti, pití, zejména chuťově dráždivé nápoje působící na činnost vyšší nervové soustavy, ale i leccos jiného, např. sexualitu či některé emočně nabité vztahy mezi lidmi.
Méně přísní posuzovatelé pokládají za drogu vše, co má rychlý a výrazný účinek na lidskou psychiku. Nejčastěji se drogou rozumějí psychoaktivní látky (včetně alkoholu). U nás jsou v současnosti nejvíce užívanými drogami: kofein, nikotin a alkohol.
Závislost na drogách byla dříve definována světovou zdravotnickou organizací jako stav fyzické a psychické vazby jedince na jednu nebo více drog, užívaných průběžně, se škodlivými následky jak pro jedince, tak pro společnost.
Podstatnou charakteristikou syndromu závislosti je užívání psychoaktivní látky nebo touha po užívání určité látky.
Pojmy TOXIKOMANIE a NARKOMANIE vyjadřují závislost na drogách. Narkomanií se rozumí závislost na psychoaktivních nealkoholových drogách. Jde-li o závislost na jedné droze, hovoříme o MONOTOXIKOMANII (např. alkoholismus), jde-li o závislost na více drogách, hovoříme o POLYTOXIKOMANII. Tyto termíny se užívají méně, upřednostňovány jsou vyjádření DROGOVÁ ZÁVISLOST a ZÁVISLOST NA DROGÁCH.
Drogová závislost může být psychická nebo somatická (tělesná).
PSYCHICKÁ ZÁVISLOST je duševní stav vzniklý podáváním drogy, který se projevuje různým stupňem přání požívat drogu. Jestliže jde o čistě psychickou závislost na droze, nedostaví se po jejím vysazení vůbec žádné tělesné abstinenční příznaky.
TĚLESNÁ ZÁVISLOST je stav, kdy se organismus droze přizpůsobil, zahrnul ji do své látkové výměny (tak jako cukry, tuky, škroby). Organismus tělesně závislý na droze drogu potřebuje a na přerušení přísunu drogy reaguje poruchou, které říkáme abstinenční stav.

ZÁVISLOST NA JINÝCH LÁTKÁCH

Roku 1943 byl v laboratoři firmy Sandoz objeven diethylamid kyseliny lysergové známé LSD.
V odborných kruzích se jednoznačně přijímá názor, že do roku 1966 byli evropští toxikomané spíše soustředěni do hranic psychopatických osobností. Poté však zachvátila vzrůstající vlna toxikomanie i mládež bez výraznějších psychopatických charakteristik, přičemž nesmírně znepokojující je stále klesající průměrný věk prvního kontaktu s drogou. Primát úmrtí následkem drog drží v současné době Německo a Itálie. Situace u nás, i když je lepší než v zemích západu, není nijak lichotivá.
Jako společensky nejnebezpečnější se uvádí závislost na alkaloidech opia, především heroinu. Heroin je pokládán za společensky nejnebezpečnější drogu. Stimuluje k násilí a zabití. Heroin bývá také pokládán za tzv. nejtvrdší drogu a návyk na ni bývá nejčastěji vyvrcholením drogové závislosti jedince.

CHOVÁNÍ LIDÍ, ZNEUŽÍVAJÍCÍCH ALKOHOL A JINÉ PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY, VYKAZUJE NĚKTERÉ SPOLEČNÉ ZNAKY:
1. Krádeže alkoholu, případně jiných látek, krádeže peněz a cenných předmětů.
2. Změna přátel.
3. Blízcí přátelé jsou závislí na alkoholu či jiných látkách.
4. Ztráta zájmu o studium a práci.
5. Tendence vyhýbat se členům rodiny, nepouštět se s nimi do závažnějšího rozhovoru.
6. Ztráta zájmu o dříve vysoko ceněné hodnoty.
7. Zhoršení celkového vzhledu.
8. Lži, rozpačité chování.
9. Problémy se zákonem.


TYP A CHARAKTER DROGY

1. KONOPÍ:
MARIHUANA
HAŠIŠ
Obě drogy jsou produktem indického konopí. Vyskytují se ve formě listů, semínek, kousků tmavohnědé pryskyřice (hašiš), jako tmavá olejovitá tekutina (hašišový olej), někdy jsou ve formě různých cukrovinek a pečiva.
Účinky: velmi odlišné (podle typu drogy) od mírné euforie až po halucinace (nejčastěji zrakové).
Užívání: užívají se buď kouřením (joint – cigareta nebo smotek) nebo ústy (cukrovinky nebo pití odvarů).
Příznaky: nepřirozená veselost, rozjařenost, zarudlé oči, zrychlený puls, bolesti na prsou, kolísání nálad, zhoršená schopnost soustředění, výrazně zvýšená chuť k jídlu.
Rizika: zhoršení postřehu a koncentrace a prodloužení reakčního času, úzkost a přeludy, možné psychologické změny.

2. STIMULAČNÍ LÁTKY:
PERVITIN
KOKAIN
CRACK
AMFETAMIN
EFEDRIN
PREPARÁTY SNIŽUJÍCÍ CHUŤ K JÍDLU
Jsou ve formě různobarevných tablet, prášků nebo krystalků.
Účinky: Mají povzbuzující účinek na tělesnou i duševní činnost, zvyšují bdělost, snižují a odstraňují únavu a chuť k jídlu. Při vyšších dávkách se objevuje úzkost, neklid, nespavost, svědění pod kůží, nadřazenost, náladovost, agresivita. Po odeznění drogy se dostavuje vyčerpání, hlad, spánek, deprese.
Užívání: užívají se kouřením, šňupáním, injekcemi.
Příznaky: zrychlený tep, rozšířené zornice, neposednost, bdělost, podrážděnost, chronická rýma provázená výtokem nebo krvácením z nosu, úzkost, vzrušení, hubnutí, bledá kůže.
Rizika: vznik výrazné psychické závislosti, pocity pronásledování, poruchy paměti, agresivita, halucinace. Při velkých dávkách srdeční selhání a smrtelné otravy při předávkování.



3. HALUCINOGENY:
a) syntetické: LSD
EXTÁZE
b) přírodní: MESCALIN
PSILOCYBIN (v houbách, kaktusech, rostlinách)
V distribuci jsou jako malé papírové čtverečky napuštěné tekutinou nebo gelem s drogou (LSD), dále jako tekutina nebo v tabletách, kapslích
Účinky: způsobují poruchy vnímání různých smyslů, zejména halucinace, změněné prožívání reality, změny nálady.
Užívání: užívají se ústy.
Příznaky: rozšířené zornice, zrychlený plus, zrudnutí v obličeji, někdy zvýšená tělesná aktivita.
Rizika: vznik psychické závislosti, horší kontakt s realitou, vyšší riziko nádorů a epileptických záchvatů, poruchy sebeovládání, riziko přetrvávání psychické poruchy nebo její provokace.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2575