Kladivo na čarodejnice

Václav Kaplický



Psal se rok 1680. V šumperském děkanství sídlil děkan Kryštof Lautner, který měl za kuchařku mladou dívku.
Ta dívka se jmenovala Zuzana Voglická. Děkan ji měl velmi rád, bral ji všude s sebou a to později mělo negativní vliv na jeho osud. Veškeré zlo začalo tím, že žebračka Maryna Schuchová chtěla propašovat svěcenou hostii pro svou kamarádku. Ta jí řekla, že potřebuje svěcenou hostii, aby jí kráva dávala více mléka. Zato ji slíbila, že jí dá mouku na lívance. Žebračka měla hlad, a proto hned souhlasila. Nebylo to tedy žádné čarodějnictví, ale nevědomost a snaha najíst se. Byla u tohoto činu lapena farářem Schmidtem a uvězněna v losinském zámku. Farář Schmidt se řadil mezi náboženské fanatiky. Na zámek bylo svoláno panstvo, jež mělo rozhodnout, co se s žebračkou učiní. Schmidt navrhl olomouckého advokáta pana Bobliga, který byl povolán jako inkvizitor v čarodějnických procesech. Ten měl ještě pomocníka, hrbatého Ignáce, který byl všem odporný. Inkvizitor Boblig začal soudit žebračku, která nechtě usvědčila také svoji kamarádku Groerku a Davidovou. Boblig u nich začal nejprve s výslechy, potom ale přišla na řadu tortůra (mučení), když obžalované neustále tvrdily, že nejsou čarodějnice. Boblig chtěl získat pouze bohatství, nezáleželo mu totiž na spravedlnosti procesu, proto chtěl, aby tyto procesy byly co nejdelší. Proto dával uvrhnout do žaláře další šumperské, losinské a vernířovické občany. Děkan Lautner viděl, jaké zlo Boblig páchá, a jako jediný měl odvahu zajet za olomouckým biskupem, aby mu řekl, jak si počíná Boblig i se svým druhem Ignácem. Nevěděl však, že na biskupství jsou na něm domluvení a že ho chtějí také dostat za mříže. U biskupa Lautner nepořídil, a proto odjel zpět do Šumperka. Mezitím se Bobligovi v mukách tortůry přiznaly obžalované k tomu, že Lautner jezdíval na Petrovy kameny na králíkovi, že tam tělesně obcoval se svou kuchařkou Zuzanou a nosil v botě posvěcenou hostii, aby se mu lépe tancovalo. Tyto výpovědi poslal Boblig na biskupství a tam se definitivně rozhodlo o Lautnerově uvěznění. Ještě předtím uvěznili Zuzanu se stejným obžalováním. Když to děkan zjistil, onemocněl. Náhle dostal pozvání od svého přítele, mohelnického děkana Winklera na posvícení. Lautner nabídku přijal a jel do Mohelnice. Jenže vše byla léčka.
V Mohelnici byl ale zatčen a následně uvězněn. Mezitím byla provedena exekuce(upálení za živa), při níž upálili i Zuzanu Voglickou a jiné měšťanky a měšťany. Lautner byl zdrcen ze zrady svého přítele Winklera, kterého znal už od dětství, ale také ze smrti Zuzany. Boblig začal děkana vyslýchat. Ten však měl silnou vůli a nepřiznal se. Začal jej tedy tedy mučit. Při mučení se děkan přiznal, ale vzápětí, jak mu byly sňaty palečnice, vše odvolal. Inkvizitor však zdeptal mučením děkana natolik, že se pak už Lautner nebránil. Byla mu sdělena žaloba, že bude potrestán smrtí upálením. Ještě před smrtí byl světícím biskupem odsvěcen a poté na Šibeničním vrchu upálen.


Na Šibeničním vrchu bylo v kritickém období upáleno 45 lidí ze Šumperka a 56 lidí z Losin.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2150