Oběžný majetek a jeho členění
Oběžný majetek a jeho členění (zásoby, pohledávky, finanční OM, oceňování zásob, zásobování, zjišťování potřeby zásob, volba dodavatele, nákup a skladování, evidence, dokumentace)
Oběžný majetek
1. zásoby
2. pohledávky
3. finanční oběžný majetek
ad 1. Zásoby
a) nakoupený skladovaný materiál vlastní výroby
- suroviny (základní materiál)= hmoty, které při výrobní činnosti přecházejí zcela nebo z části do výrobku a tvoří jeho podstatu
- pomocné látky = hmoty, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří jeho podstatu
- provozní látky = hmoty nezbytné pro provoz podniku (paliva, mazadla …)
- náhradní díly = předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu
- obaly = slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků
-> vratné
-> nevratné
b) nedokončená výroba = produkty, které prošly nějakou výrobní operací, tedy nejsou už materiálem ale nejsou ještě hotovým výrobkem (hrnek bez ucha)
c) polotovary vlastní výroby = nezkompletované produkty
d) výrobky = produkty, které prošly všemi výrobními operacemi i technickou kontrolou, mohou být předmětem prodeje
e) zvířata = mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, drobné zvířectvo, nikoliv základní stádo
f) zboží = statky, které podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje + výrobky vlastní výroby prodávané ve vlastních prodejnách
ad 2. Pohledávky
= náš nárok na peníze, někdo nám dluží peníze
a) odběratelům – pohledávka vzniká odesláním faktur
faktura = účetní doklad, který obsahuje množství a cenu zboží, pohledávka trvá až do zaplacení faktury odběratele, až obdržíme výpis z BÚ, že odběratel Fa zaplatil
b) zaměstnancům – pracovníkovi vyplatíme zálohu na pracovní cestu nebo na drobný nákup
c) ke společníkům – pohledávky za upsané vlastní jmění
d) finančnímu úřadu – daňové pohledávky
e) jiným podnikům – jiný podnik nám způsobil škodu, máme pohledávku na náhradu škody
f) poskytnuté zálohy jiným podnikům – platíme za výrobky předem, budou nám dodány později – máme pohledávku na výrobky, ne na peníze
ad 3. Finanční oběžný majetek (FOM)
- peníze nebo cenné papíry
a) pokladna – peníze v hotovosti – mince a bankovky
- ředitel určuje přesný limit, který smí být přes noc v pokladně
ceniny = kolky, známky, telefonní karty, stravenky
b) BÚ – podnik má většinou peníze na BÚ, banka ho pravidelně informuje o stavu na účtu = posílá mu výpis z BÚ
- na účet jdou peníze od odběratelů a platíme z něj dodavatelům
příkaz k úhradě = přikazujeme své bance aby z našeho účtu uhradila uvedenou částku na účet jiné firmy (dodavatele)
šek = cenný papír který vydává banka k otevíranému BÚ vlastníkovi účtu
- šeky jsou soustředěny v šekové knížce
- vlastník účtu podepíše v bance podpisový vzor a banka pak vydává peníze pouze na šek podepsaný shodně s podpisovým vzorem
- šekem vybíráme peníze z BÚ, můžeme ho vystavit na jakoukoli osobu
při předložení šeku banka kontroluje:
- podpis podle podpisového vzoru
- občanský průkaz toho, na jehož jméno je šek vystaven
- stav našeho BÚ
=> pak peníze vydá
Pokladní složenka - předkládáme v bance při složení peněz na účet
Výpis z BÚ = banka zasílá při každé změně účtu, informuje o stavu BÚ, příjmech, výdajích a zároveň přičítá úroky a odečítá bankovní poplatky
Úroky z BÚ = jsou příjmem na BÚ x poplatky za vedení účtu jsou výdajem z BÚ
Význam BÚ = zjednodušuje placení = bezhotovostní placení
Příjmy na BÚ – platby od odběratelů, nadlimitní hotovost
Výdaje z BÚ – úhrady dodavatelům
c) krátkodobý finanční majetek (KFM)
= cenné papíry, které jsou majetkem firmy = podnik je kupuje, aby na nich vydělal
=>zisk
=> úrok
2 druhy cenných papírů
1. majetkové CP
a) akcie jiných podniků
vlastní akcie = kupujeme zpět naše vydané akcie, ale můžeme je držet maximálně 3 roky, potom nám stát ukládá buď prodat nebo zničit
akcie má 2 ceny
nominální cena = cena napsaná na akcii x kurz akcií = skutečná cena = cena akcií na burze CP
cíl nákupu = kurz CP bude růst a později CP prodáme se ziskem (kurz C > kupní C) – z těchto CP vyděláváme zisk
b) podílové listy – obdoba akcií; tyto CP kupujeme, abychom je později výhodně prodali
2. úvěrové CP
- kupujeme CP abychom získali úrok – koupíme dluhopis a tím půjčíme druhé firmě na přechodnou dobu peníze, ta nám je ve lhůtě splatnosti vrátí = půjčka + úrok
- obligace
- směnky
- depozitní certifikáty
- vkladové listy
- zástavní listy
- pokladniční poukázky
Oceňování zásob
1. nakoupené zásoby
2. zásoby vlastní výroby
3. bezplatně nabyté zásoby
ad 1. Nakoupené zásoby
a) oceňují se cenou pořizovací = cena pořízení + N spojené s pořízením
cena pořízení = cena zaplacená prodejci
N spojené s pořízením = doprava, poštovné, clo, pojistné
b) pevná cena +- odchylka
pevnou cenu si staví organizace sama
odchylka = rozdíl pevné ceny od skutečné pořizovací ceny
ad 2. Zásoby vlastní výroby
- oceňujeme vlastními N = N přímé na výrobu (suroviny) + část nepřímých N (spotřeba el. energie, opotřebení strojů, část mezd) + finanční N (úroky z půjček)
ad 3. Bezplatně nabyté zásoby
= nalezené nebo darované
- oceňují se odborným odhadem soudního znalce
Oceňování
= jaké ceny dáváme zásobám v podniku
- při pořízení zásob jsou různé ceny ale ve skladu ceny jiné
=> dva hlavní typy cen
1. ceny při pořízení = SPC = skutečná pořizovací cena
2. ceny zásob ve skladu = PPC = průměrná = pevná pořizovací cena
ad 1. ceny při pořízení (viz výše)
ad 2. oceňování zásob ve skladu
- zásobám přidělujeme skladní ceny, které se musí spočítat => 2 možnosti výpočtu skladní ceny
Pro jakou možnost se u daného druhu zboží podnik rozhodne, takovou musí používat celý rok, nelze ji v průběhu roku měnit.
1. možnost
skladní cena = SPC
- zásoby ve skladu oceňujeme stejnou cenou za jakou jsme ji koupili = zásoby přijímáme i vydáváme ze skladu za stejnou cenu za SPC => metoda FIFO (= první do skladu, první ze skladu)
= výdaje ze skladu oceňujeme postupně cenami od nejstarších k nejnovějším zásobám
2. možnost
skladní cena = PPC => metoda průměrné ceny
- zásoby ve skladu oceňujeme cenou vypočítanou podle vzorce, v této ceně vydáváme zásoby ze skladu – aritmetický průměr -> průměrná cena => 2 způsoby
a) periodický průměr
- průměrná cena se počítá za určitou periodu – minimálně 1x za měsíc
(PZ + ∑ P v Kč ) /( PZ + ∑ P v MJ)
b) proměnlivý průměr
- průměrná cena se počítá po každém příjmu => všechny výdaje oceňujeme nově vypočítanou průměrnou cenou až do dalšího příjmu
(PZ + ∑ P - ∑ V v Kč) / (PZ + ∑ P + ∑ V v MJ)
Metody pořízení zásob
1. JUST IN TIME
- zásobování právě včas
- firma sepíše smlouvy se svými dodavateli zásob a dohodne přesné termíny zásobování tak, aby zásoby šly přímo z nákladního auta do výroby
Postup je závislý na úplné přesnosti dodavatelů – opožděním dodávky dochází k zastavení výroby, prostojů a finančním ztrátám x při správném fungování se ušetří N na sklady, evidenci zásob, pojišťování.
Metoda JUST IN TIME se u nás používá ojediněle.
2. Metoda ABC
= řízení zásob podle důležitosti
- tato metoda člení zásoby do 3 skupin
1. A = základní suroviny, které firma spotřebovává ve velkém množství => na skladě udržujeme optimální zásobu
- zásoby skupiny A, druhově málo početné, ale finančně nákladné
2. B = zásoby, které se snadno a rychle objednávají a nejsou tolik finančně nákladné, stanovuje se skladový minimální limit
Jakmile zásoba klesne pod tento limit musí se zaslat objednávka dodavateli, který doveze novou zásobu.
- zásoby druhově více početné, ale objemem spotřeby nižší než zásoby typu A
3. C = zásoby počtem druhů největší, ale finančně nejméně nákladné
- stanovují se na určitý časový interval
Zásobování
= zajišťování zásob pro podnik, podnik nemůže nakupovat Ma denně, ale s předstihem a v dostatečném množství = vytváří zásobu
Proč podnik tvoří zásoby:
- aby výroba byla plynulá = nejsme závislí na situaci na trhu, nečekáme na dodávky, můžeme je ihned použít => nevznikají prostoje ve výrobě
- aby výroba byla hospodárná= šetříme N na dopravu, mzdy, čas x rostou N na skladování , v nadbytečných zásobách vázány peníze
=> zjistit „optimální zásobu“ = nejvýhodnější výše zásob
> dostatečně vysoká
> zároveň co nejnižší
Zásobovací činnost
I. Plánování a normování zásob
II. Zajišťování zásob
ad I. Plánování a normování zásob = určit kolik zásob potřebujeme – 3 výpočty
1. plánování spotřeby materiálu = kolik materiálu se spotřebuje
2. plánování velikosti zásob = určit jak velkou zásobu máme neustále udržovat na skladě => vypočítat optimální zásobu
3. plánování nákupu = výši dodávek
ad 1. plánování spotřeby materiálu = kolik materiálu se spotřebuje za rok, měsíc…
S = N x V
S = plán. spotřeba materiálu za 1 rok
N = norma = max. spotřeba materiálu/1 výrobek
V = plánovaná výroba v ks, kg
ad 2. plánování velikosti zásob na skladě – vypočítáme optimální zásobu, kterou by měl podnik neustále udržovat na skladě, aby výroba byla plynulá
= Zo = nejvýhodnější výše zásob na skladě
„průměrná“ ; „plánovaná“; „normovaná“ => optimální
Zo = ČNZo x s = (c/2 + p + t) x s
s= spotřeba materiálu na 1 den = s/d
ČNZo= časová norma zásoby optimální = na kolik dní vydrží optimální zásoba, aby výroba byla plynulá
c/2 = polovina dodávkového cyklu = počet dní na které zásoba vydrží při pravidelných dodávkách = ČNZb
c = dodávkový cyklus, doba mezi dvěma dodávkami
p = pro případ zpoždění dodávek ČNZp, na kolik zásoba vydrží pokud se dodávka zpozdí (pojistná doba)
t = ČNZt = dny když zásobu nelze ihned použít = Ma musíme technologicky upravit
celková ČNZo = c/2 + p +t ( ČNZb + ČNZp + ČNZt)
výše jednotlivých zásob (v kg, m..)
Zb= c/2 x s … zásoba běžná=zásoba na skladě při pravidelných dodávkách
Zp=p x s … zásoba pojistná=kolik kg nutno na skladě v případě zpoždění dodávky
Zt=t x s … zásoba technologická=kolik kg nutno při upravení materiálu (nalakování…)
V okamžiku dodávky je zásoba maximální, pak klesne a v poslední den dodávkového cyklu je minimální.
Zásoba maximální=Zmax =nejvyšší stav Zb = v okamžiku dodávky
Zmax=(c + p + t) x s
Zásoba minimální= Zmin =signál při další spotřebě narušení výroby
Zmin = (p + t) x s
ad 3. plánování nákupu = plánujeme kolik máme koupit materiálu od dodavatele aby dodávky pokryly roční spotřebu = S, a zajistili optimální zásobu
bilanční rovnice Na = S + KZ – PZ
Na=nákup na rok = plánované dodávky
S = spotřeba za rok (S=N x V)
KZ=konečná zásoba k 31. 12 příštího roku = kolik nám má zbýt na konci roku = Zo
PZ= zbylo z loňského roku,nemusí se kupovat, o to koupíme méně
ad II. Zajišťování zásob
Skládá se z činnosti
1. pořízení zásob = vždy SPC
2. skladování
3. spotřeba
ad 1. Pořízení zásob
způsoby – nákupem (dodavatelsky)
- aktivací (vlastní výrobou
- darem
činnosti při nákupu
a) právní zajištění dodávek
b) vlastní nákup
ad a) právní zajištění = uzavření obchodních smluv, navazuje na plánování zásob – když víme kolik a kterých zásob máme koupit, uzavřeme smlouvy s dodavatelem na nákup
Druhy smluv dle obchodního zákoníku
1. smlouva o uzavření budoucí smlouvy = písemná; dodavatel a odběratel se zavazují uzavřít ve stanovené době budoucí „kupní smlouvu“
obsahuje:název, sídlo, IČO, budoucího dodavatele a odběratele, předmět plnění (co se bude kupovat, množství, sortiment), termíny dodání, přibližnou cenu
2. kupní smlouva = písemná; dodavatel se zavazuje dodat kupujícímu movitou věc, odběratel se zavazuje zaplatit prodávajícímu
- uzavírá se když mezi D a O dojde k dohodě o:
podstatných náležitostech: předmět plnění, druh a množství Ma; smluvní C; časové plnění x
nepodstatné náležitosti: pokuty a penále při porušení smlouvy; doklady ke zboží; provedení zboží a balení; způsob dopravy a doba a místo dodání; způsob placení; záruka na jakost a záruční list
3. smlouva o dílo
= zhotovitel se zavazuje provést určité dílo a objednavatel se zavazuje zaplatit za jeho provedení, vždy musí být smluveno
Dílo (většinou služby)
a) zhotovení určité věci
b) montáž
c) údržba
d) oprava
e) úprava
f) hmotně zachycený výsledek jiné činnosti
ad b) nákup – pravidla, práva a povinnosti D a O obsahuje systém – dodací podmínky
1. všeobecné dodací podmínky = obchodní zákoník
- vymezuje pojem „jakost“ a „kompletnost“ výrobkem
- pravidla označování výrobků
- odpovědnost za obaly a balení
- zajišťování přepravy a psaní přepravních dispozic
- záruční lhůty
- psaní objednávek
2. ZPD = základní podmínky dodávky = vydávány ministerstvem
= určují podmínky dodávky – jiné u potravin x chemie x u různých spotřebních předmětů
uskutečnění dodávky
- dopravu Ma uskutečňuje D, O nebo veřejný dopravce (ČSAD, ČD)
- doklady > D přikládá dodací list
> veřejný přepravce přiloží přepravné doklady
Podle dodacího listu a přepravních dokladů provedeme přejímku zboží = kontrolujeme množství, kvalitu, cenu, druh materiálu, obaly => když něco nesouhlasí, sepíšeme reklamační protokol = tím uplatňujeme nárok na náhradu u dodavatele nebo přepravce = reklamace
a) D uzná reklamaci – dodavatel nám dá slevu za nižší kvalitu, nebo dodavatel dodá chybějící množství nebo můžeme vrátit celou dodávku
b) D neuzná reklamaci – zahájíme soudní spor u obchodního soudu
Zaplacení dodávky
= povinnost platit nám vzniká přijetím FaP od dodavatele, datum splatnosti je 14 dní
Fa nám vystavuje D podle dodacího listu, Fa se zasílá poštou
ad 2. skladování materiálu a zboží
- po přejímce se materiál přebírá na sklad:
a) skladník vystaví „příjemku“ = uce doklad, kterým se přijímá na sklad > druh materiálu, množství, cena za MJ, cena celkem, datum příjmu a podpis skladníka; při nesrovnalostech lze reklamovat => reklamační protokol
b) vlastní skladování – ve skladu veden každý druh Ma na skladní kartě = uce doklad
Zásady skladování
1. správné technické podmínky = tlak, vlhkost, teplota
2. hospodárnost = udržovat na skladě optimální zásobu
3. právní podmínky = skladování podle zásad obchodního zákoníku
4. evidenční zásady = materiál zapisujeme na příjemky, skladní karty a výdejky
5. organizace = materiál ukládáme do skladu x oddělení prostor pro příjem materiálu
ad 3. Spotřeba
= ze skladu se Ma vydává do výroby, kde se spotřebovává na výrobky
Vydává se na žádost výrobní dílny, která pro skladníka vyhotoví „žádanku“ skladník jim vyhotoví výdejku Ma.
Převodka = doklad pro převádění Ma z jednoho skladu do druhého
Evidence zásobování = účetní doklady
1. pořízení zásob (Ma a zboží)
a) dodací list (DL) – píše ho dodavatel a posílá ho se zbožím odběrateli => podle něj O kontroluje dodávku při přejímce
b) FAP = vyjadřuje že dodávka byla provedena my máme zaplatit. Zasílá se poštou.
2. skladování
a) příjemka P (vystaví skladník)
b) skladní karta (píše skladník podle příjemky) – název, číslo Ma, cena za 1 MJ, název MJ, PZ + P – V = zbyde nám KZ
3. spotřeba = výdejka (píše skladník) – název + číslo Ma, MJ, cena za 1 MJ, výdej, podpis skladníka, podpis pracovníka který materiál odebral, datum výdeje.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát