Ruchovci
Ruchovci
1868 – k položení základního kamene k Národnímu divadlu byl vydán almanach RUCH
=> redigoval jej Josef Václav Sládek, přispíval Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská
almanach => prezentuje nové názory
program:
1. Navazovali na ideály NO
2. Zdůrazňovali účinné vlastenectví a myšlenku všeslovanské vzájemnosti
3. Obraceli se k české minulosti (např. k husitství)
4. Zajímali se o sociální problémy zejména o venkov, protože v něm viděli základ národa
společné s májovci => jejich ideály se nenaplnily
Svatopluk Čech (1846 – 1908)
- básník, prozaik, novinář
- vystudoval práva a zakotvil jako redaktor v časopisu Květy
1. EPIKA
a) historická tématika
Husita na Baltu
- vlastenecká báseň, připomíná slavnou českou minulost
Adamité
- sekta nejradikálnějších obyvatel Tábora, byla vyhnána Žižkou r. 1421
- prostřednictvím historie promlouvá k současníkům
b) alegorické skladby
- vedle děje je skryt děj jiný, většinou ze současnosti
Evropa
- na lodi Evropa vypukne vzpoura (radikálové x umírněným) => umírnění sice zvítězí, ale jeden radikál ji vyhodí do vzduchu
- jde o zachycení české politiky => strany by mely být při sobě x společnému nepříteli a ne proti sobě
Slavia
- na lodi Slované => vypuknou spory mezi Rusy a Poláky => vše vyřeší sňatek Rusa a Polky => smíření
- výzva slovanským národům, aby se spojili a zajistili si tak, lepší budoucnost
c) venkovská tématika
Ve stínu lípy
- idylický epos, ve stínu lípy se každý večer scházejí obyvatelé vesničky a vypráví si příběhy ze života
Lešetínský kovář
- méně ideologický, vyobrazen kovář, který brání svůj majetek x německému kapitálu
d) satiry
Hanuman
- opice, která žila dlouhý život u lidí => později se stává králem opic a napodobuje lidi aniž by do toho dávala vlastního ducha
- kritika slepého napodobování cizích vzorů (českou buržoazii)
2. LYRIKA
- reaguje na události v politickém životě
- týká se myšlenek národní a sociální svobody
Písně otroka
- zachycuje národní a sociální útisk Čechů
Jitřní písně
Nové písně
3. PRÓZA
Pravý výlet pana Broučka do měsíce
- pan Brouček (představitel buržoazie) usne a dostane se na měsíc mezi bytosti, které mají jen potřebu duchovního života => Brouček strádá => když měl zemřít => probouzí se
- kritizuje měšťáka a odtrženost určitých lidí od normálního života (politiky, spisovatele)
Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do 15. století
- pan Brouček se dostává do doby husitské
- zachycuje zbabělost a vychytralost pražského měšťáka proti vlastenectví husitských předků
Josef Václav Sládek (1845 – 1912)
- vystudoval gymnázium
- 2 roky v Severní Americe => dojmy využil ve fejetonech v Národních listech
- přeložil 33 Shakespearových her
dílo:
Básně
1. část
- básně, kterými reaguje na svůj pobyt v Americe, srovnává české a americké prostředí, obdivuje americkou demokracii, i když se také zamýšlí nad osudem původních obyvatel v básni – Na hrobech indiánských
2. část
- lyrika intimní a meditativní
- ztrácí milovanou ženu i dítě => intimní smutná lyrika
Jiskry na moři
- básně jsou věnovány památce jeho ženy, ale na 2. straně je zde část díla odrazem dalšího štěstí (nová žena)
Světlou stopou lyrické sbírky, v nichž se autor vrací zpět do dětství
Sluncem a stínem a vyjadřuje svůj vztah k domovu, ale zajímá se
Ze života také o dobové společenské otázky
Selské písně a české znělky
- názor, že národ může obrodit selský lid, protože je vytrvalý
Starosvětské písničky
- idealizace života na venkově
V zimním slunci
- reflexivní (úvahová) lyrika
- životní vyrovnání a rezignace
- zamýšlí se nad smyslem lidského života a lidské práce
Poezie pro děti:
- je považován za zakladatele moderní básnické tvorba pro děti
Zvony a zvonky
Zlatý máj
Skřivánčí písně
Překlady:
- z AJ, PL a R
- 33 Shakespearových dramat
Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)
- vlastním jménem Pechová
- přítelkyně K. Světlé
- psala poezii, libreta, překládala
Intimní a přírodní lyrika:
Z máje žití
Ze Šumavy
K slovanskému jihu
Libreta k Smetanovým operám:
Hubička
Tajemství
Čertova stěna
Překládala:
- Puškina, Byrona, Mickiewicze
Rudolf Pokorný
- rétorická poezie, překlady z RJ a PL
Ladislav Quis
- psal poezii, překládal do NJ, vydával spisy
Lumírovci
- vrstevníci ruchovců, nazvali se podle časopisu Lumír (tzv. škola kosmopolitní)
- otevřeli se více světu, nebránili se vlivům cizích literatur
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
- vlastním jménem Emil Frída
- básník, dramatik, překladatel
- vystudoval gymnázium a filosofickou fakultu
- působil jako vychovatel v Itálii a zde se seznamoval s renesančními autory
- po návratu se stal vysokoškolským profesorem na UK
- stal se uznávaným básníkem, v 90. letech ale krize => mladá generace útočí a rozpadá se mu manželství => pesimistická poezie
- pochován na Vyšehradě
1. LYRIKA
a) intimní
- milostná, na svou dobu velmi odvážná
Poutí k Eldorádu
Eklogy a písně
b) reflexivní (úvahová)
- obsahuje často impressionistické nálady, z přírody, víru v budoucnost českého národa
Písně poutníka
Okna v bouři
Strom života
- vyrovnání s životní krizí, oslava přírody a člověka
c) formalistní
- řada sbírek, kterými dokazuje, že i v češtině je možno tvořit útvary, které se objevují v exotických a uznávaných literaturách
1. pěstoval sonet
Sonety samotáře
Nové sonety samotáře
Hudba v duši
2. uvedl do literatury útvary do té doby neobvyklé básnické útvary
Moje sonáta
- skládá se s neobvyklých básnických útvarů
- z franc. (rondel a ritornel) a ital. (sestina, gazel)
2. EPIKA
- předsevzal si vytvořit básnický cyklus, v němž by zachytil dějiny lidské společnosti od nejstarších dob se zamyšlením nad jejich smyslem
- je přesvědčen, že lidská společnost se stále zdokonaluje
Zlomky epopeje
- epická sbírka podle vzoru V. Huga
- skládá témata prehistorické, antické, ale i středověká a renesanční
Nové zlomky epopeje
- přičleněny básnické knihy:
Duch a svět
Mýty I a II
Selské balady
3. DRAMA
- divadelní hry
Noc na Karlštejně
- veselohra, nesměli tam ženy, vše zlomí Eliška Pomořanská má velkou sílu => odhalena, Karel IV. jí odpouští
Hippodamie
- trilogie z antických dějin
1. Námluvy Pelopovy
2. Smír Tantalův
3. Smrt Hippodamie
4. PŘEKLADY
- z 18 národních literatur, především jazyků románských
- z FJ (V. Hugo, Ch. Baudelaire), I (Petrarca), NJ (Goethe – Faust), AJ (Byron), D (Andersenovy pohádky), dále Šp.
- uměl se vcítit a ve své tvorbě zachytit nálady lidí žijících v dávných dobách nebo exotických krajinách
Julius Zeyer (1841 – 1901)
- básník, prozaik, dramatik
- hodně cestoval (Německo, Švédsko, Francie, Španělsko)
- námětově čerpal z historie, vyhledával zajímavé postav
1. PRÓZA
a) historické romány
O věrném přátelství Amise a Amila
- vyzdvihuje rytířskost x soudobé morálce
Ondřej Černyšin
- vztah Kateřiny II. a venkovského šlechtice, člověk řídící se citem
b) současná tvorba
Jan Maria Plojhar
- psychologický román
- autobiografické rysy, mladý muž žijící v Čechách je vážně nemocný (TBC), odjíždí se léčit do Itálie, kde se zamiluje, avšak umírá => byl to člověk neschopný žít reálným životem => snílek
Dům u tonoucí hvězdy
Tři legendy o krucifixu
2. DRAMA
Radúz a Mahulena
- dramatická pohádka (hudba J. Suk)
- dívka Mahulena zachraňuje prince Radúze před zlou mocí a pomáhá mu k návratu do života plného lásky
3. POEZIE
Vyšehrad
- cyklus epických básní
- básně např. Ctirad, Vlasta, Lumír
Ossianův návrat
- irská tématika
Karolínská epopeje
- 4 veršované příběhy, které oslavují dávnou rytířskou čest, obětavost a věrnost
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát