Pozitivismus a materialismus 19. století
Pozitivismus a materialismus 19. století
Osvícenská myšlenka neřešila soc. rozpory, obecné ideje nepomáhají -> 2 reakce
1. jde ještě více do hloubky a vše opírá o vědecké poznatky, max. objektivita = pozitivizmus, marxismus
2. stojí proti rozumu = iracionalismus, nemožnost poznat rozumem svět, nahrazuje ho náboženská filozofie, vůle = voluntas -> voluntarismus, intuice -> intuitivismus
Pozitivismus
Vniká ve Francii, zakladatel Augouste Comte /1798 – 1857/, tvrdí, že vědění má být pozitivní = určité, konkrétní, věcné, má být budované jako jakákoliv věda, i filozofie má být stejná jako přírodní věda
Lidské vědění má 3 vývojová stádia:
1. teologické – příčinou jsou nadpřirozené bytosti, nejstarší období
2. metafyzické – zkoumají ze 1. příčiny jsoucna, místo nadpřirozených činitelů jsou abstrakce zobecnění, pojmy hmota, idea, podle něj to nic neřeší
3. pozitivní – nepracuje s něčím obecným, ale pozornost věnuje faktům = má konkrétní vlastnosti, dá se pozorovat, lze ho vyvrátit , můžeme se dopouštět mystifikací, úloha filozofie je třídit nové poznatky do soustavy věd, rozvíjejí tradici Aristotela, encyklopedistů, třízení podle předmětu a podle metody, za nejobecnější považuje matematiku, astronomii, fyziku, chemii, biologii, sociologii
pozitivizmus se dále rozvíjí v Anglii – John Stuart Nill /1806 – 1903/, obohatil sociologii o psychologické aspekty,
Herbert Spencer /1820 – 1903/ - inspiruje se Darwinem, evoluční teorie, přirozený výběr = nejsilnější přežije evoluční teorie, evoluční teorie pracuje s fakty
2. etapa je na přelomu 20. st., machismus /= empirokriticismus/, Ernst Mach, R. Avencrius, Mach rakouský fyzik, teorie radioaktivity, elektronová, otřásly starým pozitivizmem -> hmota mizí, vymezuje nově hmotu, fyzikové přešli k subjektivnímu idealismu
3. fáze – vyústění, novopozitivizmus – směr 20. st., L Wittgenstein, R. Carman, R. Popper
filozofie musí být analýzou jazyka, jak se domlouváme, sestavování vět – zda mají smysl, život je jazyk, důraz na gramatiku
Marxismus – viz 17 b
Vliv vědeckých poznatků na materialismus – Darwinova teorie, buněčná teorie Schleiden a Schwann, Purkyně, zkoumání hmoty, zákon zachování přeměn energie, energie nevzniká nezaniká, má různé formy
Filozofie:
1. zákon jednoty a boje protikladů, Proč?
2. jakým způsobem dochází k vývoji, zákon přechodu změn kvantitativní na kvalitativní
3. kam spěje vývoj, zákon negace negace, popření toho, co není schopné vývoje, rozvíjení dalších věcí, vývoj jde dál a mění se vztahy,
a) negace prvobytně pospolného řádu – rozdělení na třídy, zůstává kvalitativní hodnota /feudálové, kapitálové, chudí/
b) negace, vytvoří se řád beztřídní
Dílo:
Marx – Kapitál, Bída filozofie, O původu rodiny a soukromého vlastnictví státu
Marx + Engels – Ekonomicko – filozofické rukopisy, Svatá rodina, Německá ideologie, Komunistický manifest
Engels – Dialektika přírody - formy hmoty, klasifikace věd, podíl práce na polidštění opice, L. Feurbach a vyústění něm. klas. fil., Anti – Dűhring – dialektický materialis.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát