Hodnocení kvality zboží
Autorem je Michal Soukup (migon@atlas.cz)
Referát/slohovou práci je možno uveřejnit pouze na stránkách www.maturita.cz jehož provozovatelé mají výhradní právo na distribuci na internetu.
Jakékoliv jiné využití kromě odevzdání ve škole či použití jako podkladů pro jiné práce bude bráno jako porušení autorských práv, které se na toto dílo vážou.
Tato práce byla hodnocena známkou 2. :-) .
PS: kontrolujte po mě pravopisné chyby jsem na CJ prase.
Hodnocení kvality zboží
Nejprve co je to zboží!
Zboží je přírodní produkt nebo průmyslový výrobek, který je určen k prodeji. Zboží jsou i sluzby. Zbožový sortiment se dělí na sortiment potravinářského zboží a na sortiment průmyslového zboží.Zbožový sortiment je soubor zboží na trhu. Úkolem zboží je uspokojovat lidské potřeby a tím odstranit pocit nedostatku. Tento pocit nedostatku je subjektivní čili každý člověk má jiné potřeby.
Ovšem potřeby se primarně dělí na potřeby zbytné a nezbytné.
Potřeby zbytné (sekundární):
Potřeby které jsou uspokojeny zbožím které nejsou důležité pro život (např. návštěva kina)
Potřeby nezbytné (primární):
Tyto potřeby musí být uspokojeny, jedná se o potraviny, ošacení, bydlení.
Kvalita zboží je porovnání užitných vlastností.
Užitné vlastnosti jsou:
Měřitelné – například hmotnost
Neměřitelné – módnost, estetičnost
Užitné vlastnosti chápeme z hlediska užitnosti a upotřebitelnosti.
Hledisko užitnosti – možnosti zboží pro jednotlivého spotřebitele.
Hledisko upotřebitelnosti – možnosti zboží pro šírší okruh zákazníků.
Rozeznáváme čtyři činitele podmiňující kvalitu zboží
1. SUROVINY – materiály a látky ze kterých je zboží vyrobena
2. TECHNOLOGICKÝ PROCES – dodává materiálu podobu hotového výrobku
3. KONSTRUKCE ZBOŽÍ – souvisí s tvarovým řešením a vhodnou kombinací materiálu
4. VÝTVARNÁ ČINNOST – dodává zboží estetičnost
K hodnocení kvality zboží se mohou používat různé způsoby a hlediska. Dva hlavní způsoby jsou:
Subjektivní – toto hodnocení je čistě smyslového rázu tzn. Že subjekt (jedinec) používá k hodnocení zboží své smysly (zrak,chuť,hmat,atd.). Dále jedinec zkoumá zda není výrobek morálně opotřebován čili jestli je výrobek moderní. Toto hodnocení je nenáročné na čas a finance ale je velice nepřesné.
Objektivní hodnocení zboží je založeno na zkoumaní zboží např. z hlediska chemického složení které je možné zjistit jen v laboratořích na speciálních přístrojích. Toto hodnocení je přesné a jeho výsledky se již mohou porovnávat s normami.
Jakost zboží
Jakost zboží je objektivní vyjádření užitné hodnoty.
Stupeň jakosti je stupeň kterým užitná hodnota uspokojuje požadavky společnosti.
Jakostní stupně
1) Zboží normální jakosti – zboží v rozmezí předepsané normou.
2) Zboží výběrové jakosti – nejlepší zboží na trhu.
3) Zboží podřadné jakosti.
4) Zboží neodstupňované jakosti – potraviny, léky, auta.
5) Zmetek.
Přistupme tedy k hodnocení kvality zboží na Českém trhu toto hodnocení je však založeno na subjektivních názorech jelikož nemám k dispozici přístroje pro objektivní zkoumání jeho vlastností.
Na Českem trhu je sortiment i kvalita zboží srovnatelná s okolními zeměmi. Po roce 1989 se kvalita zboží začala razantně zvyšovat, pak došlo k menšímu útlumu a nyní před možným vstupem do EU se firmy musí snažit kvalitu zvyšovat aby odolaly zahraniční konkurenci. Je jisté že v mnoha ohledech Česká republika produkuje (v jistých odvětvích) i znatelně kvalitnější zboží než okolní státy. Ovšem zboží na našem trhu netvoří jen tuzemské produkty ale i zahraniční jejichž kvalita je dobrá. Je nutné uvědomit si že díky normám a atestům má stejné možnosti uchytit se stejně kvalitní respektive nekvalitní výrobek.
Kvalita potravinářského zboží je u nás velice vysoká
i sortiment je dosti široký. Šíře sortimentu nebyla sice vždy tak veliká, ale i na dřívější poměry byla uspokující. Pokud uvážíme že potravny kupuje 100% obyvatelstva dalo by si říci že nekvalitní výrobek se nemůže na trhu udržet avšak nikdo nekupuje vše. U potravin je také velice subjektivní posouzení kvality jelikož každý má jinou chuť ovšem že lze najít i objektivnější způsoby posouzení kvality
(např. testy v časopisech). Nebo zcela ojektivní způsoby jako například hodnocení České Obchodní Inspekce které by se dalo považovat za nejobjektivnější a nejkvalitnější.
Nyní se na chvíli pozastavme u obuvnického a oděvního sortimentu zboží. I tento je velice různorodý a bohatý. Po pádu totality se otevřel trh a naše republika byla zavalena značkovým zbožím věhlasných firem jakou jsou například Adidas, Nike. Jméno značky bylo často bráno jako ukazatel perfektní kvality. Je ovšem jisté a nevyvratitelné že tomu tak není. Značka = Kvalita víceméně neplatí. Pokud se na tento problém zaměříme podrobněji zjistíme že zákazník platí horentní sumy za značku a samotná kvalita vezmeme-li trvanlivost je srovnatelná s neznačkovým zbožím. Samozřejmě těmto firmám nemůžeme upřít přínos pro náš trh a to zejména ve sportovní obuvi. Na tomto poli jsou tyto firmy nedostižné. Pokud nepočítám stánkové prodejce u kterých se většinou nedá spoléhat na žádnou extra kvalitu je tu pár obchodníků dodávající zboží kvality průměrné většinou v kamených obchodech s obyčejnou konfekcí. Ve větších městech kde je větší životní úroveň lze nalézt i obchody s naprosto luxusním zbožím a nejen sortimentu oděvního. Protikladem jsou bazary
a sekn-handy.
Elektrotechnické zboží je do naší republiky dovezeno s asi tak dvouměsíčním zpožděním. Což však není znatelné pro normálního spotřebitele. A k technickému zastarání již při koupi takřka nedochází. Sortiment je velice široký a kvalita zboží kolísá opět podle typu značky výrobku. U elektroniky je však většinou dobrá značka zárukou kvality ale všude se najdou výjimky.
Část o hodnocení kvality zboží bych ukončil ukázkou a rozborem testu brýlí. Testující Subjekt (tedy redaktor) namátkou vybral asi 20 Slunečních brýlí. Nebyla rozhodující ani cena ani značka. Redaktor bral v potaz základní údaje každé brýle musely mýt kvalitní UV filtr. Objektivním měřením v laboratoří se zjistilo kolik brýle propouští UV paprsků. Po tomto objektivním posouzení nadešla chvíle pro subjektivní hodnocení kvality zboží. Redaktor zkoumal módnost, praktičnost, a a samotné uživatelské vlastnosti při nošení (jak skreslují barvy jak sedí na oblyčeji) zabýval se problémem a informoval se na výsledky jiných testů. A porovnával cenu s možnostmi a kvalitami samotného zboží. Tím dospěl k závěru a vybral ty nejlepší
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT