Nákupní chování organizace
Autorem je Michal Soukup (migon@atlas.cz)
Referát/slohovou práci je možno uveřejnit pouze na stránkách www.maturita.cz jehož provozovatelé mají výhradní právo na distribuci na internetu.
Jakékoliv jiné využití kromě odevzdání ve škole či použití jako podkladů pro jiné práce bude bráno jako porušení autorských práv, které se na toto dílo vážou.
Tato práce byla hodnocena známkou 1. :-) .
PS: kontrolujte po mě pravopisné chyby jsem na CJ prase.
Nákupní chování organizace je značně odlišné od chování individuálních zákazníků potažmo domácností. Je to dáno tím, že do procesu koupě se podílí více osob z nichž každá osoba je zpravidla na jiné úrovni řízení, respektive ve vztahu podřízený-nadřízený. Rozhodnutí o nákupu také trvá mnohem déle než u domácnosti. Nákladnější nákup je zahrnut v plánu na budoucí rok a zahrnut do rozpočtu. Nákup provádějí specializovaní pracovníci (zvláště při nákupu strojů a technického vybavení), kteří by měli znát přesné požadavky společnosti a podle nich přizpůsobit požadavky na nakupované zboží.
U organizace rozlišujeme tři druhy nákupního chování :
Nový problém (z angl. new task, případně dle mého názoru přesnější překlad nový úkol),
modifikovaná koupě (z angl. modified rebuy dle mého názoru přesnější překlad opětovný nákup),
přímá koupě (z angl. straight rebuy)
Při prvotní koupi výrobku je organizace v situaci kdy se chová podle modelu „nový problém“ .
Je pečlivá ve výběru produktu i dodavatele, protože si je vědoma rizika plynoucího z nákupu. Tato opatrnost je úměrná ceně kupovaného produktu. Čím více osob je do procesu nákupu zapojeno tím více jsou zvažovány všechny podmínky koupě (cena, značka, kvalita,dodací podmínky, záruční a pozáruční servis, apod.).
Příklad: Nově založená firma sjednává smlouvu s dodavatelem na vybavení firmy počítači včetně počítačové sítě (rozvody sítě, a odpovídající zařízení). Je velice důležité zvažovat nabídky a zde hlavně pružnost s jakou dokáže dodavatel řešení jednat a případně odstranit závady. Nefunkční počítačová síť může firmě způsobit nemalé ztráty až krach.
Pozitivní zkušenost z minulé koupě (jistého specifického produktu) může později vést firmu k takzvané „modifikované koupi“ (nebo spíše k opětovnému nákupu viz. překlad). Organizace již s největší pravděpodobností nebude zkoumat tolik kritérií. Firma bude spíše porovnávat technickou a cenovou stránku nákupu, protože má již ověřeno, že dodací podmínky i servis jsou na dostatečné úrovni, kterou firma požaduje, avšak stále bude obezřetná, protože se jedná o nákup za vysokou cenu. Stále je, ale možné, že se firma rozhodne pro jiného dodavatele a pak přejde na model „nový problém“ a vše začíná nanovo.
Pokud organizace má dostatek dobrých zkušeností s určitým dodavatelem, je riziko koupě velice malé, protože firma má ověřenu kvalitu a standard služeb dodavatele. Pokud se firma při nákupu chová takto jedná se o chování tipu „přímá koupě“, respektive „opakovaný nákup“. Nákup je již vždy svěřován stejnému dodavateli. Zboží je dodáváno na základě objednávek, bez rozmyslu (odběratelská organizace neřeší výběr dodavatele). Jelikož byl nákupní problém již v minulosti řešen, není třeba získávat nové informace týkající se příslušného zboží. Takovéto nákupní chování probíhá při nákupu běžného zboží jako jsou kancelářské potřeby, případně nějaké menší investice do jiného spotřebního materiálu (tonery do tiskáren a kopírek apod.)
Vlivy působící na chování organizace
Vnější – vývoj ekonomiky,
společenská a kulturní situace,
situace na trhu (konkurence),
politické a legislativní prostředí.
Nejvíce na společnost působí situace na trhu, tedy jaké je konkurenční prostředí a pak také ekonomická situace země.
Vnitřní – Organizace uvnitř podniku (struktura)– formální
neformální
počet lidí podílejících se na procesu rozhodování,
efektivnost komunikace uvnitř společnosti.
Nejvíce se z vnitřních vlivů podílí na procesu rozhodování množství členů organizace podílejících se na nákupu a efektivnost s jakou mezi sebou komunikují. Efektivnost komunikace je však přímo úměrná organizační struktuře podniku.
Zásobování – správný dodávkový cyklus,
normování zásob,
centralizace.
Z hlediska zásobování je důležité zvolit správný dodávkový cyklus který umožní plynulost výroby, ale zároveň neváže přebytečné prostředky v zásobách, což vede ke špatnému oběhu peněz. Centralizace (nákupního úseku) pak vede k větší možnosti zásobování globálně plánovat, taktéž umožňuje větší kontrolu jak aktivní (v průběhu nákupu), tak i zpětnou (vyhodnocení nákupu).
Lidský faktor – odborná způsobilost,
motivy – organizace jako celku,
jednotlivců zainteresovaných
v procesu nákupu,
Nejdůležitější je určitě odborná způsobilost pracovníka zajišťujícího nákup. Proto je nutno pracovníky dále vzdělávat (školení, apod.). Pracovník, který má vystudován technický obor bude spíše přihlížet na technickou stránkou výrobku. Naproti tomu člověk který má vzdělání ekonomického směru se zaměří na jiné výhody/nevýhody produktu (cena, náklady na údržbu apod.).
Organizace sleduje nákupem určitý cíl ke kterému má určité motivy. Cílem může být zefektivnění výroby apod., motivy jsou pak cena, kvalita, kvalita servisních služeb apod.
Často z hlediska lidského faktoru působí také to, že se pracovník provádějící objednání/vyhodnocení eventuelního nákupu, bude snažit podat co nejlepší výkon. Tím sleduje možný profesní růst, uznání kolegů či vedení apod..
Proces rozhodování organice je v mnohém podobný procesu rozhodování individuálního zákazníka. Tento proces je však v organizaci mnohem formálnější.
V praxi celý cyklus rozhodování od poznání potřeby až po vyhodnocení nákupu probíhá následujícím způsobem:
Poznání potřeb může přijít od kteréhokoliv pracovníka organizace. Jde o to že zjistí že pro výkon své práce by potřeboval jisté výrobky. Je pak možné, že požadavek na určitý produkt je vyvolán spotřebováním zásob pak jde o přímou koupi. Pokud jde o nový výrobek či o výrobek, který je nutný pro vykonání nové práce vzniklé neobvyklou situací v organizaci, jde o „nový problém“ či o „modifikovanou koupi“ a v takovém případě je rozhodování na středním managementu firmy. Pokud jde o případ „nový problém“ případně „modifikovanou koupi“ stanový si organizace jisté cíle, kterých se bude snažit dosáhnout. Tohoto cíle se bude snažit dosáhnout bližší specifikací výrobku, určením ceny a kvality výrobku a dalších přidružených podmínek (dodací, záruční apod.). Vytyčených cílů však organizace dosáhne jen tehdy když bude vědět jaké jsou možnosti výrobků ze zvolené oblasti. K tomu slouží různé informační kanály, zkušenost a kontakty zásobovacích pracovníků i vedení, oborové informační kanály jako je odborná literatura (zejména odborné a oborové tiskoviny/časopisy)´, reklama zaměřené na určitý obor (reklama mezipodnikového trhu). Po zhodnocení alternativ pak organizace vyhodnotí zjištěné informace a rozhodne se ke koupi určitého výrobku. Kvůli nezávislosti na jednom dodavateli se organizace může rozhodnout pro více dodavatelů.
Po určité době po nákupu by firma měla vyhodnotit nákup a zhodnotit tak svého(své dodavatele). Vyhodnocení by měl provádět střední management v součinnosti s pracovníky kterých se konkrétní nákup dotkl.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT