Kyselý déšť
Do ovzduší se dostávají pevné nečistoty (popílek a prach) a různé kapalné a plynné látky, především oxid SIŘIČITÝ, oxidy DUSÍKU, sloučeniny CHLÓRU, FLUORU, oxid UHELNATÝ, sloučeniny různých těžkých kovů jako např. OLOVA, ZINKU, RTUTI … a různé ÚHLOVODÍKY.
Látky, které se dostávají do ovzduší se jmenují EMISE, když pak reagují s dalšími látkami a mění své složení nazýváme je IMISE. Ty působí na organismy a neživé prostředí přímo, třeba ve formě KYSELÝCH SRÁŽEK. Zvyšují KYSELOST VOD A PŮD, ZPŮSOBUJÍ ODUMÍRÁNÍ až VYHYNUTÍ LESŮ, VYMÍRÁNÍ ŽIVOTA VE VODNÍCH NÁDRŽÍCH, NEPŘÍZNIVĚ PŮSOBÍ NA LIDSKÉ ZDRAVÍ, kysela voda vyplavuje z půdy HLINÍK, který je pro živočichy JEDOVATÝ, protože narušuje jejich CENTRÁLNÍ NERVOVOU SOUSTAVU.
OXID SIŘIČITÝ
Je ostrý a palčivý plyn. V malém množství je neškodný, ale tento dusivý plyn vypouštějí všechny UHELNÉ, ROPNÉ i PLYNOVÉ elektrárny. Na celém světě se ročně vyrobí asi 100 milionů tun oxidu siřičitého. Elektrárenské komíny mohou být až 300 metrů vysoké, to znamená, že dosahují přibližně výšky Eiffelovky. Stavitelé měli v úmyslu rozptýlit emise na velkou plochu, a tak je zneškodnit. Rozptýlit se sice podařily, ale zneškodnit ne. Vysoké komíny elektráren ROZPTÝLÍ SIRNATÁ OBLAKA NA VELKÉ PLOCHY, častokrát až za hranice státu. Větry pak tyto plyny roznáší po kontinentech a oceánech. Kolem elektráren dopadá POPÍLEK, ale oxid siřičitý se po překonání i stokilometrových vzdáleností, rozpustí ve vodní páře a vznikne kyselina siřičitá, která dopadne na v podobě kyselého deště.
Poprvé na fenomén kyselého deště upozornili SKANDINÁVSKÉ STÁTY na konferenci OSN v roce 1972. Švédští vědci přednesli zprávu, že sirnaté emise z elektráren v BRITÁNII a ZAPADNIM NĚMECKU způsobují obrovské ekologické škody na severu, ve Skandinávii VYMÍRALY v jezerech sladkovodní RYBY. Jen ve Švédsku zahubil kyselý déšť život ve více než 20 000 jezerech, další tisíce v NORSKU, KANADĚ a SKOTSKU. Naše vláda tehdy vstoupila do tzv. KLUBU 30, jehož členové se ZAVÁZALI SNÍŽIT množství oxidu siřičitého. Od roku 1985 do roku 1996 se to podařilo o celých 63%.
V Západním Německu je elektrárna, kde poprvé začali využívat síru z kouře a vyrábějí z ní SÁDRU, která nemá žádný negativní dopad na ovzduší. Tento proces odstraní z kouře přes 90% síry a náklady na elektřinu se tím zvýší o pouhých 10%.
Vědci zpracovali data z 205 lokalit a zjistili, že nebezpečné látky každý rok KLESAJÍ o 1 až 6%
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát