Psychopatologie
Psychopatologie - nauka zabývající se příznaky duševních chorob, dále klasifikací těchto chorob, poruch a hraničních stavů
- patopsychologie – psychologie nemocných, zabývá se duševním životem tělesně nemocného člověka a psychologickými činiteli, kteří ovlivňují průběh a léčbu choroby
- příčiny duševních poruch – četné a složité, často se kombinuje více škodlivých faktorů
- dělení vlivů z hlediska doby, kdy působily škodlivé faktory: prenatální = předporodní, rozlišují se na prekoncepční (před oplozením – zejména dědičnost) a postkoncepční (po oplození), důsledkem těchto vlivů mohou být rozličné vývojové anomálie, různé varianty rané mozkové obrny, epilepsie, rozličné typy slabomyslnosti,...
perinatální = kolem porodu (natální obd.- doba do 10. dne po porodu), ohroženy jsou hlavně děti předčasně narozené-nedonošené, děti nezralé-vážící méně než 2 500 g, ale také děti přenošené; k důsledkům patří různé formy rané mozkové obrny, lehká dětská encefalopatie, epilepsie, různé typy slabomyslnosti atd.
postnatální = poporodní, z těchto vlivů hrají při vzniku různých nervových a duševních chorobných stavů nejdůležitější úlohu tyto: infekce, úrazy, cévní mechanismy, intoxikace, nádory, degenerativní procesy a metabolické a vnitřně sekretorické poruchy.
- psychóza – označení těžkých duševních chorob, při nichž je zpravidla ztracen kontakt jedince s realitou, chybí vědomí nemoci, vnímání a prožívání je těžce deformováno
- paranoia – podstatou je blud či soustava bludů bez dalších poruch osobnosti;podle bludů se dá rozlišit na perzekuční (stihomam, slavomam) – podstatou je utkvělá představa o pronásledování nebo bránění ve slávě; kverulantskou – nemocný si stále stěžuje, soudí se, obviňuje druhé apod.; erotickou – utkvělá představa, že osoby druhého pohlaví nemocného milují; projevy nemocného lze dále dělit na stenické (nenávist, útočnost, zabíjení) a astenické (strach, utíkání, sebevražda)
- schizofrenie – rozštěpení osobnosti, z nejčastějších symptomů sem patří porušená afektivita od plačtivosti až po lhostejnost, rozpad logického myšlení, halucinace, bludy, poruchy jednání, poruchy řeči, ztráta kontaktu s realitou aj.; IQ většinou zachován, jeho výše je pro vážnost choroby nepodstatná, nejčastější formy jsou paranoidní, katatonická, hebefrenická, prostá a smíšená
- parafrenie – pestré bludy a halucinace, toto onemocnění se častěji objevuje u žen než u mužů, často v období přechodu nebo po něm
- maniomelancholická psychóza – střídání fáze melancholické a manické, fáze mohou být různě dlouhé a různě se střídat
- psychopatie – nejčastěji označení pro nevyváženou, neharmonickou osobnost, u níž některé rysy jsou zvýrazněny a jiné potlačeny
- psychopatická povaha není chorobou ve vlastním slova smyslu, znamená pro jejího nositele minus, zejména ve vztahu k lidem, není to jen v tom, že se psychopati jeví svému okolí jako podivíni,ale svým chováním nepříznivě ovlivňují celé okolí, vytvářejí atmosféru nepříjemného napětí a konfliktů
- někteří jsou popudliví, výbušní, explozivní, ve všem vidí úmyslnou neochotu, lhostejnost, každá maličkost je přivádí do afektu zlosti – křičí, rozbíjejí předměty, bouchají do stolu atd., nebo jsou mrzutí, urážliví, cítí se ukřivdění a odstrčení, jiní jsou zase velice přecitlivělí, všechno v životě u nich vyvolává obavy, vše považují pro sebe za nepříznivé
- znají své slabiny a někteří, odvážnější, se snaží různým způsobem zamaskovat svou chybu, například nepřiměřenou energičností, tato skupina psychopatů je v životě neškodná, neškodí jiným, ale neprospívají ani sobě, jsou nepraktičtí, slabí a málo produktivní
- jejich opakem jsou psychopaté citově chladní, systematicky, s chladným rozmyslem jdoucí za svým cílem bez ohledu na ostatní, v osobním a společenském životě jsou suchopární, tvrdí, nepřipouštějí a nechápou citové zájmy druhých. pracovně bývají obyčejně velice výkonní, často však, když jde o vedoucí pracovníky, požadují podobný přístup i od druhých, obvykle jsou však jejich cíle osobní, například finanční zisky, vedoucí postavení apod.
- je to především defekt charakteru, který výrazně zhoršuje společenskou adaptaci psychopatů, a to často v nápadném rozporu s dobrou, až nadprůměrnou inteligencí, pro psychopaty je příznačné, že se sami nepovažují za nemocné, a proto ani nevyhledávají lékaře, své jednání považují za správné a při konfliktech v rodině nebo na pracovišti obviňují druhé ze situace, kterou vytvořili sami
- moral insanity – mravní slabomyslnost, morální tupost (Z. Mysliveček), porucha citu, temperamentu a sociálních i etických citů, ztráta sebeovládání, úpadek morálních principů
- neuróza – funkční nervové onemocnění bez organického nálezu, nejde o org. poškození
CNS, ani změny v metabolismu
- je to choroba, i když postižený na pohled obyčejně nepůsobí dojmem nemocného člověka, často se stává, že ho okolí nechápe a nevěří mu, přitom pacienti snášejí obtíže velmi těžko
- pokud se taková odchylka najde, je výsledkem (např. stresu), nikoli příčinou neurózy
- příčiny jsou psychogenní, tzn. nejčastěji chybné sociální učení v dětství, konfliktní mezilidské (interpersonální) vztahy v okolí dítěte a vytvoření neadaptibilních způsobů chování na zátěžové situace a jejich odraz v dospělosti
- jde o nemoc reverzibilní = léčitelnou psychoterapeuticky
- tradiční dělení : hysterie – nejdéle známá neuróza, vyskytuje se u žen i mužů, afektivní složky psychiky převažují nad racionálními, projevuje se labilitou nálad, egocentrismem, okázalostí, teatrálností a různými tělesnými symptomy (např. poruchami zraku, řeči, čichu, hybnosti bez org. podkladu, příp. tiky, třesem, mdlobou, hysterici „milují své projevy“, proto je demonstrují před více lidmi s cílem získat jejich soucit, hysteričtí jedinci jsou těžkým údělem pro své manželské partnery
neurastenie = nervová slabost – tzv. aktuální, vegetativní,
charakterizovaná snadnou únavností, dráždivostí, bolestmi hlavy a občas bolestí
v koříncích vlasů, nespavostí, poruchami soustředění, depresivní náladou, časté bývají
srdeční potíže – bušení srdce, svírání nebo tlak u srdce, někdy mohou vzniknout obtíže
trávicího traktu, téměř všichni neurotici si stěžují na poruchy spánku: těžko usínají,
často se probouzejí, jejich spánek je povrchní a nemocný se po něm probouzí
vyčerpaný, unavený, rozladěný, nedovede se soustředit na práci
psychastenie – v popředí psychického obrazu je vtíravá myšlenka,
pacientovi je cizí, nesouhlasí s ní, ale nedovede se jí zbavit a je příčinou jeho
nepříjemného vnitřního napětí, projevuje se nerozhodností, pochybovačností, fobiemi,
únavností, bolestmi hlavy, nespavostí
- neuróza depresivní – vyvolána nepříznivou životní situací nebo tragickou událostí, přičemž projevy smutku jsou neúměrně silné nebo dlouhotrvající, projevuje se skleslostí, pláčem, sebeobviňováním, ztrátou chuti do života až sebevražednými myšlenkami
- neuróza řeči – koktavost, breptavost, mutismus aj.
- neuróza nedělní – termín pro neurotickodepresívní symptomatologii projevující se ve dnech pracovního volna, svátku, pocity opuštěnosti, samoty, nedostatku soc. kontaktů aj.
- neuróza fobická – charakteristická intenzivním strachem z určitého předmětu nebo situace (viz fobie)
- fobie – úzkostí provázený chorobný strach z určité osoby, zvířete, předmětu, jevu, situace
- strach je někdy natolik silný, že zasahuje do každodenního života (např. člověk, kterému strach z davu nedovolí chodit do kina nebo se pohybovat po přeplněných chodnících, přestože je tomu každý den nedobrovolně vystaven)
= strach z : bacilů a mikroorganismů (bacilofobie), bití (mastigofobie), blesku (keraunofobie), být sám (autofobie), cizinců (xenofobie), davu (demofobie, oklofobie), červů (skolerofobie), hmyzu (akarofobie), hadů (ofidiofobie), jehel a ostrých předmětů (belemnofobie), mostů (gafryofobie), mrtvol (nekrofobie), myší (musofobie), práce (ergofobie), pavouků (arachnefobie), stříhání nebo holení (keirofobie), špíny (mysofobie), uzavřených prostor (klaustrofobie), žab (batrachofobie) …
- fobie situační – chorobný strach z určité situace, např. být zařazen do třídy, být zkoušen,…
- fobie sociální – trvalý neopodstatněný strach z mluvení, pití a jídla v přítomnosti jiných lidí, též obava jednat s autoritami (učitel, nadřízený, soudce,…)
- fobie školní – chorobný strach ze školy a všeho, co ji představuje, tj. učení, učitelé,…
- fobofílie – záliba v bání se
Použitá literatura:
Hartl, P.: Psychologický slovník, Praha 1993
Bartko, D.: Moderní psychohygiena, Praha 1980
Holub, V.- Mečíř, J.- Richterová, L.- Trnka, V.: Psychopatologie, Praha 1969
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát