Červencový den-sloh
Červencový den
Osnova:
1.Úvod:
2.Vl.Stať:a)probouzející se příroda
b)příroda v plné kráse
c)příroda usíná
3.Závěr:prožitý den
Je krásné červencové ráno.Žhavý kotouč se pomalu vyhupuje nad obzor a my se procházíme osvěžující lesní mýtinou.Sem tam shlédneme nějaký kámen,na němž si hoví rosou nasáklý mech.Na-
jednou před sebou vidíme řeku a za ní louku.Řeka má křišťálovou vodu a stébla trav se v její hladině zhlíží jako v zrcadle.Vedle řeky vede cestička,lemovaná kameny a mechy.
Mladá příroda se začíná probouzet.Orosená louka vysychá a květiny se začínají rozvíjet a staví se ke slunci,jako by chtěly pojmout co nejvíce slunce(tepla?)a energie.Polední žár
nastává.Apollonův vůz se vyhoupl na nejvyšší možný vrcholek modrého nebe.Na velké kameny vylézají hadi a ještěrky se vyhřívat.
K odpoledni paprsky slunce teď klesají o něco níže.Vzdálený rybník v krajině pohlcuje veškeré paprsky,které na něj dopadají,ohřívá se.A ještě tak lépe se cítí,když je obrostlý duby,velkými moudrými starci.Na louce poletují trpělivé a pilné včelky.Přelétávají z jedné květiny na druhou.
Květiny se smějí tomu cupitání po jejich kvítcích a tak všemi svými lístky naslouchají příjemnému pilnému bzučení.Také zajíc přiběhne leccos na louku shlédnout.A vážka?Ta tudy jenom proletí a usadí se na nejbližší větvičce nebo rákosu u řeky.
Najednou včelky,a vůbec celá příroda svým citem poznává,
že se stmívá.Slunce se sklání k horám,naposledy se odráží v hladině rybníka,až úplně zachází.Na obloze můžeme vidět červánky,které se tak lehce vznáší nad vrcholky hor.Včely už jsou ve svých úlech,zajíc v noře a příroda se ukládá ke spánku.Nastupuje vládkyně nocí.Její černý plášť pokryl celou krajinu.Už je slyšet jenom cvrkot cvrčků a celého nočního hmyzu.Na oblohu vystoupí měsíc a celou,celičkou noc bude na krajinu shlížet.
Prožili jsme jeden krásný červencový den. Nyní se potichu odebereme domů:“Psst.”
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát