Jarmila Glazarová
Jarmila Glazarová
1901 – Malá Skála u Turnova
1977 – v Praze
Česká prozaička publicistka a reportérka se narodila r. 1901 v Malé Skále u Turnova. Do osmi let tam prožila šťastné dětství než se se svou rodinou odstěhovala do Prahy, kde se v budoucí spisovatelce začalo probouzet vlastenecké cítění. V I. světové válce ztratila oba své rodiče, a tak se se sestrou odstěhovala na Ostravsko. Tam zblízka poznala sociální bídu, osudy prostých lidí a sympatie k dělnickému hnutí. V té době také absolvovala hospodářskou školu a provdala se za staršího lékaře, se kterým žila spokojený život dvanáct let. Po manželově náhlé smrti se vrátila zpět do Prahy a věnovala se literatuře. Když skončila II. Světová válka působila jako kulturní atašé na našem velvyslanectví v Moskvě. Po návratu se věnovala hlavně publicistické činnosti zejména reportážím v zahraničí. Jednu dobu byla dokonce poslankyní Národního shromáždění. Psala do řady časopisů, kde ve svých článcích hájila národní kulturu, jazykovou čistotu a realistické a sociální postupy v literatuře. Za svou mnohostrannou aktivitu byla dvakrát oceněna. V roce 1956 dostala Československou cenu míru a roku 1959 byla oceněna titulem národní umělkyně.
DÍLO:
Jarmila Glazarová psala tzv. psychologickou prózu: autorka se soustřeďuje na vykreslení duševního života - do detailů popisuje nálady, prožitky a niterní reakce postav.
Vrchol jejího díla tvoří románová tvorba z druhé poloviny 30. let.
Próza:
Roky v kruhu (1936) - román psaný ve formě zápisků
Vypráví o harmonickém vztahu dvou věkově rozdílných partnerů.
Vznikl ze vzpomínek na šťastné manželství.
Vyhrál první cenu románové soutěže vyhlášené nakladatelstvím Družstevní práce a Sfinx.
Vlčí jáma (1938) – román vypráví o manželství dvou protichůdných lidí. Starší žena je sobecká pyšná a tyranská a o 16 let mladší muž je dobrácký veterinář. Jejich život je narušen příjezdem osmnáctileté křehké a citlivé schovanky Jany. Autorka rozvíjí tragický citový vztah této osiřelé dívky a manžela Roberta a současně rozklad jeho manželského života s Klárou.
-filmové zpracování – režie J. Weiss, 1957
Advent (1939) – Celý děj se odehrává na samotě beskydských hor. Chudá svobodná matka si vezme staršího bohatého vdovce, aby tak zajistila budoucnost svému milovanému synovi. Ve svém novém domově prožije šest let bolesti, utrpení a stane se bezprávnou a vykořisťovanou bytostí. Z malého Metoda se navíc stane vzdorovitý darebák a tulák, který ještě zvyšuje její zoufalství. Děj vrcholí jednoho večera, kdy Františka opět hledá svého syna a nechtíc zapálí seník, kde ji zrovna podvádí manžel Jura Podešva s děvečkou Rozínou.
-filmové zpracování – režie V. Vlček, 1956
Reportážní knihy:
Po r. 1945 se Glazarová věnovala zejména publicistice.
Chudá přadlena (1940) – lyrické reportáže o beskydské přírodě a životě beskydských lidí.
Leningrad (1950) - popisuje kulturní život tohoto města.
Výmarský deníček (1950) – reportáž z pobytu v NDR. Vydáno při dvoustém výročí narození J. W. Goetha.
Ani dálka, ani cizina (1959) – Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko, Čína.
Dnes a zítra (1946 - 52) – soubor fejetonů
Píseň o rodné zemi (1960) svazek reportáží rozebírající soudobou otázku – portréty pracujících žen, bytovou otázku, jazykovou kulturu, lékařskou péči.
Místopis srdce (1937) - časopisecké statě o literatuře, mateřském jazyce, kulturním dědictví s medailónky významných literátů (P. Bezruče, V. Vančury, V. Nezvala).
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát