Normy a sociální deviace
- SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY – jevy, jakkoli ohrožující společnost jako celek. Jsou trestně stíhané. Několik deviací tvoří sociálně patologické jevy
- Zabývali se jimi R.K.Merton, E.Durkheim
- E. Durkheim (19. stol.):
- Sociologie má zkoumat sociální fakta, tj. jakékoli způsoby jednání, ustálené nebo ne, které jsou zdrojem vnějšího nátlaku na jednotlivce
- Psychologické vysvětlení je druhořadé
- Společnost = řád či režim založený na lidské SOLIDARITĚ (soudržnosti):
a) MECHANICKÁ – tam, kde postavení a úloha všech lidí ve společnosti je v podstatě stejná, pojítkem - sdílení týchž pohledů na svět, týchž obtíží, tužeb a životních návodů
b) ORGANICKÁ – ve společnosti, v níž jednotlivci zaujímají odlišné pozice a plní zpravidla i jiné úlohy, staví na dělbě práce a kooperaci
- Rád ve společnosti není samozřejmostí. Neudržuje se sám sebou
- Právě poukaz na tendence narušující život společnosti nám teprve dovoluje rozpoznávat rádné
SVĚT NOREM (vytváří meze pro svobodnou volbu a kreaci: zákony, náboženské obřady, školní předpisy, pravidla spisovné češtiny, rodinné zvyklosti, umělecké žánry, tradice atd.)
DEVIACE (odchylky od norem, formy jejich porušování – krádeže, podvody, nedodržovaní slibů a dohod, dopravní přestupky, užívání drog, pití alkoholu atd.)
- Deviace:
1) PRIMÁRNÍ – člověk se vyrovnává se svou situací, zlozvykem (=> drogy, alkoholismus, prostituce)
2) SEKUNDÁRNÍ – vyrovnává se systémem, společností (=> disidenti)
- DISIDENT – odpadlík, odpůrce, rozkolník
- DROGY – jakékoli látky, na nichž je člověk závislý
- Lidé, kteří vědomě porušují řád, se mnohdy sdružují => Vytvářejí skupiny a společenství (gangy, podsvětí, sítě černého odchodu, ale též třeba hnutí skinheadů, extrémní strany, disidentské kruhy a sekty
- V převládajícím ŘÁDU se vytváří SVĚT NEŘÁDU jako svébytný řad
- Kdo patří k tomuto světu, vidí a posuzují zpravidla dost odlišně, co je a co není řádné
- Zdroje takové patologie:
1) MOCENSKÁ ZVŮLE
2) ROZPAD DOSAVADNÍHO ŘÁDU
- Rozpad řádu společnosti nikdy není úplný. Zpravidla jeden politický a ekonomický režim je nahrazován novým
- Příčiny rozpadu řádu:
a) VNĚJŠÍ (zásahem vlády) } Doprovázeno chaosem, vývoj společenských
b) VNITŘNÍ (konflikt uvnitř skupiny) problému se urychluje a dramatizuje
- Všechny prvky panujícího řádu nemusí ale být skrznaskrz dobré (praktiky komunistického režimu)
=> Ti, co proti režimu vystupují, pro policii devianti a delikventi, nemusí být jen záporné postavy („OSTRŮVKY POZITIVNÍ DEVIACE“)
- ANOMIE – stav ve společnosti, kdy přestávají platit stará pravidla
- DELIKVENT – pachatel DELIKTU (porušení práva, přečin)
- Stavebním prvkem společnosti jako řádu jsou NORMY
- Nejen právní normy, organizační řady a úřední předpisy, tj. slovně zaznamenané normy, ale také i nepsaná, přesto sdílená pravidla koexistence v jednom sociálním prostoru
- Sdílení norem:
1) Očekávání, která máme vůči sobe a druhým (umění vhodně a efektivně jednat)
2) Rozumíme jim, víme o nich, ale neřídíme se jimi (Uplatňujeme je vůči druhým a sami sobe poskytujeme výjimku z pravidla => zde začíná deviace)
- Normy můžeme chápat jako to, co je ve společnosti:
a) ZVYKLÉ a OSVĚDČENÉ
b) PŘÍPUSTNÉ
c) SPRÁVNÉ a ŽÁDOUCÍ
od a) Vyžaduje skutečnost, že řád ve společnosti vzniká tím, že lidé nově neobjevují pro každou situaci jeji definici a nehledají znovu, jak se v ní mají zachovat, ale vstupují do ní s určitou zásobou možných definicí a zkušeností ověřených postupů. Tuto zásobu si dílem vytvářejí sami anebo ji přejímají od druhých (často ne zcela dobrovolně pod normativním tlakem druhých ve svém okolí, rodičů, učitelů, vůdců party)
od b) Lidé, aby spolu vycházeli, vyhlašují určité postupy řešení problému za nepřípustné, protože porušují zájmy druhých, zasahují do jejích světů. Všechny normy soukromého práva mají tento charakter
od c) Propojení norem s hodnotami či hodnotovými orientacemi, které našemu životu dávají zaměření (vzor či ideál, který přesahuje (transcenduje) sociální realitu a podílí se na definování sociálních situací a utváření motivací lidí. Čím víc si právo, společenské hodnoty a normativní aspekty zvyklostí protiřečí, tím větší stupeň anomie panuje ve společnosti
- Jednotlivé normy spolu také souvisejí
- Dokud budou na světě normy, bude i jednání je narušující =>
- SOCIÁLNÍ KONTROLA – souhrnný název pro obranný systém sociálního útvaru. Každý sociální útvar si vytváří svou vlastní soc. Kontrolu (součástí jsou veřejně uznávané postupy sebeobrany, hodnocení závažnosti deviace, odměňování konformity a trestaní
- DEVIANTNÍ CHOVÁNÍ – lidé se trvale dostávají do konfliktů se společností, protože soustavně porušují její základní, zákony chráněné normy (záškoláctví, užívaní drog, život v ganzích, alkoholismus atd.). Deviaci v celé řadě situací sociologové shledávají přirozenou a normální. Patří k dynamice střídaní generací
- Chápání deviantního chování:
1) Deviantní chování jako produkt specifické socializace
2) Jako organickou součást světa (podsvětí), který se řídí obdobnými principy jako normální svět, ale je vůči němu ve specifickém postavení
- Pravděpodobnost nastoupení deviantní životní cesty je zvlášť veliká:
· Ve věku, kdy vývoj osobnosti jednotlivce prochází obdobím zásadních proměn (adolescence)
· V situacích, kdy je jedinec vystaven dlouhodobě silným tlakům
· Ocitá se chronickém stresu
- Existují 2 scénáře DEVIANTNÍ SOCIALIZACE:
a) Jednotlivci se nedaří integrace do normální společnosti / Dává přednost alternativní společnosti
b) Výsledek vypuzení jednotlivce z normální společnosti
- R.K.Merton:
- Společnost nabízí svým členům určitý výběr kulturních cílu a postupu, jak je lze dosáhnout. Většina jednotlivců je přijímá za své
- Problémy vznikají, jestliže mu konformita s řádem ve společnosti nezaručuje dosahování kulturních cílů
=>
· Zvolí nepřípustné postupy (např. šmelinař)
· Vzdá se svých cílů, ale dodržuje společensky vhodné postupy, které přijal za své (úředník, který už zapomněl, čemu má sloužit)
· Zavrhne jak nabízené cíle, tak postupy (fluktuant) – Nemusí mít jenom formu popření
- Jestliže si jednotlivec nebo společenství vytvoří sevřenou o představu novém uspořádání společenských záležitostí, kde lidé budou sledovat jiné cíle s jinými postupy, pak se jedná o REBELY
- KRIMINÁLNÍ CHOVÁNÍ – často představuje celý soubor speciálních dovedností a technik, který se váže na určité pohnutky, postoje a rozumová zdůvodnění. Jednotlivec se mu učí od starších generací nebo od svých vrstevníků => Je zahrnut do světa, kde převažují co do počtu a vážnosti pobídky k porušení zákona nad pobídkami, které ho před tím varují (Sutherlandova TEORIE DIFERENCOVANÝCH ASOCIACÍ)
- V prostředí, , kde se formují skupiny delikventu a stýká podsvětí (zjm. velkoměsta) dochází k rozmazání hranic mezi legálním a nelegálním
- Při osvojování deviantního chování často nejdůležitějším činitelem je špatná parta, ve které je porušovaní norem normálním způsobem zabezpečení kolektivní existence i výrazem opovržení vůči světu dospělých
- Reakce společnosti vůči mladistvým jsou často zaměřeny ani ne tak proti určitému porušení normy, kterého se dopouštějí, ale proti partě či hnutí jako celku =>
- Jednotlivec není sankcionován jako chybující individuum, ale jako člen zločinecké bandy
- Vyšším učilištěm zločinu jsou pak věznice
- Teorie osvojení deviantního chování:
· TEORIE NEZDAŘENÉ SOCIALIZACE (hlavním aktérem je delikvent příp. jeho rodina)
· TEORIE VYTĚSNĚNÍ (aktivní podíl sociálního okolí, které některé lidi vylučuje ze svého středu, nedává jim skutečnou šanci)
- V době dospívání se pohled mladých a starších lidí na většinu záležitostí zpravidla soustavně rozchází
- V labilním období dospívaní téměř všichni mladí lidé v nějaké podobě porušují normy společnosti
- Základní předěl mezi ještě v podstatě nahodilým a uvědomělým deviantním chováním vzniká až když je porušení normy chápáno jako vyjádření nesouhlasu a prostředek sebeobrany či útoku proti „nepřiměřeným“ reakcím okolí a předsudečnému jednání autorit (Lemert – DRUHOTNÁ DEVIACE)
- Pak deviantní postoj je sankcemi druhých spíše posilován
- Legislativní aktivity nejvíce ovlivňují skupiny, které ve volbách získávají moc vládnout (takto vzniklé právo nemusí odpovídat tradovanému životnímu stylu některých etnických či sociálních skupin => dilema: Vzdají svých tradičních hodnot X Mohou žít jen na okraji společnosti (např. Romové)
Formy deviantního chování:
- RASISMUS:
- Velmi nebezpečná forma vytěsňování velkých společenských skupin
- Součástí vládnoucí ideologie => veliká hrozba
- Rasistické předsudky staví na normálním postupu pořádání sociálních skutečností, jednajících, jednání i situací do přehledného výběru typů, které v našem vnímání a myšlení tuto skutečnost pak zastupují. Jestliže tyto typy do sebe zahrnou předsudky a toto spojení se zafixuje, hovoříme o STEREOTYPU.
- Rasismus staví na stereotypu, který na podkladě záporného předsudku upírá vybrané skupině lidí některé lidské kvality
- PARTY a GANGY:
- První stabilní skupiny dětí, prepubescentů, které se vymezují svým vztahem k sociálnímu prostředí
- Uspokojují jejich potřebu uniku z dosahu dohledu dospělých, touhu být ve společnosti se stejně smýšlejícími
- PARTA => GANG: Členové naleznou společného nepřítele => integrují se a vytváří si pevnou hierarchickou organizaci, v jejímž čele stojí vůdce
- Výběr nepřítele často odráží otevřené i skryté antagonismy společenského prostředí gangu
- S nástupem adolescence se většina part a gangů rozpadá (Nerozpustí-li ve volnějších přátelských kruzích => nepřítel se zobecní na společnost reprezentovanou dospělými, asociální činnost dostane ideologické ospravedlnění (skinheads, punk atd.) => DELIKVENTNÍ GANGY a EXTRÉMNÍ HNUTÍ MLÁDEŽE – vážný sociální problém)
- VĚZNICE:
- Jako zařízení, která zbavují lidi svobody za trestné Činy, představují školu zločinu i stanici, kam se recidivista vrací po výletech do normální společnosti
- Probíhá intenzivní výuka delikventního chování. Vede k tomu, že jednotlivec se cítí povolán k tomu, aby se živil kriminálním způsobem
- PODSVĚTÍ:
- Souhrnný výraz pro sociální sítě, kruhy a organizace, které vykonávají ve skrytu nelegální činnosti (černý obchod, pašování, vyděračství, prostituce, obchod s drogami, hazardní hry atd.)
- Jednotlivé formy a typy sociální deviace si vytvářejí nezávislé světy, žijí v symbióze s normálními činnostmi společnosti a jsou také jen částečně postižitelné
- Neutěšené rodinné či sociální podmínky => konflikty, vážnější přestupky, špatná parta => nápravná zařízení, nezdařené pokusy o zařazení se do normální společnosti => další pobyty v nápravných zařízeních => nakonec smíření se s kriminálním životem
- Každá deviantní životní dráha je poznamenána selháními, nezvládáním problému a nezdrženlivostí, ale též neschopností realisticky vidět svět a hodnotit situace (problémy se hromadí)
- Jednotlivec se ocitá v neřešitelných situacích a ztrácí důvěru druhých i sebedůvěru. Jeho život v normální společnosti je prakticky možný jen na bázi kriminality
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát