Negativní jevy naší společnosti
Žijeme na počátku třetího milénia, v době ovládané hektickým chaosem. Natolik jsme si zvykli na průmyslově ekonomický rozvoj, že už vůbec nevnímáme jakou obětí jsme se stali sami na sobě. Moderní společnost se již celá desetiletí točí v bludném kruhu a nic nenasvědčuje jak najít cestu z této populační pasti. Opak se stává pravděpodobnějším, kdy jeho důsledek by mohl pro příští generace skončit katastrofou. Negativních jevů v naší společnosti vidím celou řadu a tak bych ráda poukázala alespoň na pár nejdůležitějších.
Hlavní problém vidím v otázce bytí ve společnosti – antropocentrismu, tedy názoru drtivé většiny lidí, že my jsme středem vesmíru a svět se točí kolem nás. A tak ptám se sama sebe, kde jsme vzali právo takto jednostranně rozhodnout. Je politováníhodné, že člověk jako nejinteligentnější tvor na světě, mu necitlivě vládne a systematicky jej likviduje. Na každém kroku slýcháme z rádia, čteme v novinách, vidíme v televizi jaký další živočišný druh je na pokraji vyhubení, kolik tisíc zvířat bylo zabito při zbytečných pokusech, farmaceutických testech, či na farmách na výrobu drahých oděvů. A jestli nevěřícně zakroutíme hlavou a tyto činy odsoudíme, během další reportáže na tento problém zapomeneme. Lidi by si měli uvědomit, že zvířata stejně jako my touží po svobodném životě ve společnosti svých živočišných druhů.
Největším negativním jevem po antropocentrizmu vnímám honbu za bohatstvím. Každý člověk potřebuje peníze a touží po nich. Přemýšlí jak by jich vydělal více, aby uspokojil nejen své nejnutnější potřeby. Pořád více se setkáváme v praxi prověřeným názorem, že peníze představují moc. Čím je jich více, tím větší je moc. Stávají se tak nástrojem moci a mnoho lidí udělá pro ukojení touhy po moci cokoli. Dnešní svět ztrácí přirozenou logiku. Představa moci a peněz vytlačuje na vedlejší kolej vše co jí stojí v cestě.
Bez pochyby dalším rukojmím dnešního světa se stalo to nejcennější co můžeme mít a tím je rodina. Již několik let dochází v Evropě k úbytku obyvatelstva. Ženy jsou z možnosti porodu v mnoha firmách vedené jako velké riziko a tak musí podepisovat dohody, kde se zavazují, že v dané době neotěhotní a tím firma nepřijde o prostředky investované do zaškolení. Proto mnoho mladých žen ztrácí zájem o rodinu. Kariéra, jako fenomén dnešní doby, zcela masakruje základní křesťanské postoje. Nemohu souhlasit, že úbytek obyvatelstva je daný ekonomickou nestabilitou. Naši rodiče v době tvrdého socialismu také neměli na růžích ustláno, a přesto populace neklesla. V neposlední řadě se s úbytkem obyvatel potýká i většina západoevropských států s podstatně vyšší životní úrovní.
Jako další negativní jev v naší společnosti, se kterým se setkáváme, je rozmáhající se krajně levicový i pravicový extremismus, jehož nástrojem na uplatnění požadavků jsou hrubost rebelie a násilí. Nemohu neopomenout zvyšující se rozdíly mezi chudými a bohatými, ať už z pohledu jednotlivců, rodin, nebo celých národů. Nesouhlasím se zahrávání si s přírodou, kdy vědci ztrácejí etické hranice a využívají vzorky DNA ke klonování živých bytostí. Považuji to za vrchol neúcty k přírodě, kterou již tak freony, spodinami, kácením tropických pralesů, či jaderným odpadem likvidujeme.
Negativních jevů v naší společnosti je mnohem více. Nepřipomněla jsem problém rasismu, náboženské nesnášenlivosti a diktátorství. Život nám mohou ztížit i tak obyčejné a přes to časté vlastnosti jakými je neupřímnost, nadřazenost a lehkomyslnost. Nezbývá nám než tedy doufat ve zlepšení. Přesto zůstávám optimistkou – naděje umírá poslední.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT