Problematika migrace uprchlíků
Problematika migrace uprchlíků
Osnova
1) Odchod z domova
důvody
kdo
kam
kudy
pomocné skupiny
2) Vysněná zem
realita a úspěch
3) Problémy v republice
Reakce lidí na uprchlíky
Žadatelé o azyl
Aktivity uprchlíků
Odchod z domova
Osobně mě zajímá proč lidé odchází z domova. Určitě k tomu mají hodně pádných důvodů. Tak například:
- Hladomor ( většinou tihle lidé přicházejí z Afriky)
- Válka ( během půl roku se očekávají uprchlíci
z Afganistanu)
- Náboženské důvody (rovněž s tím spojené války)
- Politické důvody (například Ukrajina)
Taky Vás určitě bude zajímat kdo tak většinou utíká:
- většinou lidi za Afriky (Somálsko, Etiopie)
- nebo taky Asie (Afganistan, Indie, Pakistan, Izrael)
Kudy a kam se tak tihle lidé odebírají.
- Většinou začínají doma ve své zemi na letišti.
- Odtud cestují dále do Moskvy.
- Kamiónem do Polska a pak pěšky přes Slovensko do České republiky.
- Zde je další stanovisko. Pak čekají na příhodný přechod do Německa.
Kdo jim pomáhá?
- Většinou je to organizace o několika desítek lidí. Jsou dobře organizovaní a mají velmi dobré vybavení. Uprchlíci zaplatí kolem 5000 dolarů za osobu. Proto mají hodně peněz. Mohou si koupit, policejní vysílačky, rádia, dalekohledy s viděním do tmy, mobilní telefony atd. Můžou si taky dovolit koupit policii.
Vysněná zem
Většinou odcházejí do západní Evropy, Ameriky a Austrálie. Odcházejí do těchhle končin z jednoho jediného důvodu. Pro zlepšení svých životních podmínek. Jen když budou v uprchlickém táboře, budou se mít lépe než v jejich domovské zemi. A kdyby náhodou dostali azyl, byli by v sedmém nebi. Ale pro jejich smůlu do konečné „vysněné“ země se dostane málo jedinců. Asi tak 20%. Zbytek jsou chyceni nebo umřou neopatrným zacházením jejich průvodců.
Určitě si vzpomenete na otřesný případ který se stal celkem nedávno. Kdy kamión se stavebním nákladem byl chycen na hranicích se 25 (ze 30) mrtvímy Filipíňany. A to je jeden z mála příběhů. Člověk si ani nedokáže představit co ti lidé musí vytrpět.
Problémy v republice
Když se už konečně dostanou do zaslíbené země není vždy reakce domácích lidí, pro uprchlíky, příznivá. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu
- Kolik uprchlíků by lidé v naší republice připustili do své vlasti:
- bezprostředně ohrožených na životě – 55% občanů by řeklo ano, 34% by udělilo azyl menší části a 11% nikomu z nich. Mladší lidé jsou vstřícnější než starší občané. A lidé s vyšším vzděláním by běžence přijali o málo častěji než lidé s nižším vzděláním. Podle regionálního hlediska je největší snaha o přijetí všech v jižních Čech (64%) a nejméně v regionu s největší nezaměstnaností (47%)
- Z pronásledování z politických, rasových etnických důvodů - 28% dotázaných by umožnilo usadit se menší části 51%, prakticky nikomu 21%.
- Za hledáním lepších životních podmínek - 11% dotázaných by umožnilo se usadit všem utečencům, 39% by uvažovalo jen o malé většině, a 50% by neshledalo tyhle podmínky jako pádné pro možnosti udělení azylu. Pokud by se mohli usadit museli by dodržovat všechny naše zákony.
- Kolik táborů pro běžence by lidé nechali postavit ve své blízkosti
- Podíl souhlasících představoval necelou třetinu (32%) a nesouhlasících více něž 55%.
- Podrobnější analýzy totiž ukázaly, že z těch, kteří uvedli, že v jejich blízkosti bydliště žijí běženci, by více než polovina souhlasila s uprchlickým táborem v blízkém okolí, zatímco z okruhu dotázaných bez jakékoliv zkušenosti s azylanty se vyslovila kladně pouze jen o něco více čtvrtina. Nejčastěji kvůli problémům s kriminalitou, pocit ohrožení, nedůvěra k některým národnostem, ale i špatné zkušenosti a negativní postoje vytvořené na základě médií.
- Cizinci s dlouhodobým pobytem u nás – z odpovědí lidí vyplívá, že 10% dotázaných hodnotí vývoj pozitivně, 48% vnímá spíše možné nebezpečí a 42% zaujalo neutrální stanovisko.
- Podle tolerance k jiným etnickým skupinám – 60% veřejnosti zastává názor, že lidé jiných etnik by se měli co nejvíce přizpůsobit životným podmínkám naší zemi. 31% je ochotno připustit jen částečnou adaptaci a 5% by jim nechalo své zvyky.
- Práce cizinců u nás – 10% má příznivý postoj prakticky ke všem, 31% k menší části a 21% téměř k nikomu. Vyšší nedůvěru ke všem u nás pracujícím cizincům mají z věkové skupiny 60 let a více (25%), podle vzdělání se základním vzděláním (28%) z pohledu regionů Praha (26%) a s vysokou nezaměstnaností (37%)
Výsledky naznačují, že veřejnost si nemůže zvyknout na uprchlíky, cizince a nebo lidé s dlouhodobým pobytem, přestože se stávají naší nedílnou součástí.
Práva žadatele o azyl
Dle zákona má žadatel o azyl tato práva:
Jednat v řízení ve svém jazyce, za tímto účelem ministerstvo vnitra poskytne bezplatně tlumočníka, nebo si žadatel může přizvat na své náklady tlumočníka dle své volby
Bezplatná zdravotní péče
Bezplatné ubytování, strava a kapesné, a to za předpokladu, že pobývá v přijímacím či pobytovém středisku. Po pobytu v přijímacím středisku má žadatel právo žít mimo pobytové středisko v soukromí. V tomto případě si žadatel hradí náklady spojené s pobytem sám. Může mu však být poskytnut finanční příspěvek.
Legálně pracovat bez nutnosti žádat o pracovní povolení
Nechat se zastupovat během řízení
Požádat o pomoc fyzickou či právnickou osobu zabývající se poskytováním pomoci uprchlíkům.
Nahlížet do svého spisu, vedeného ministerstvem vnitra a pořizovat si z něj výpisy
Povinnosti žadatele o azyl
Žadatel o azyl má následující povinnosti:
Strpět ubytování v přijímacím středisku do provedení nezbytných úkonů
Strpět sejmutí daktyloskopických otisků a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit či ověřit jeho totožnost
Písemně oznámit vedoucímu pobytového střediska opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin
Dodržovat ubytovací řád střediska
Dostavit se po předvolání k pohovoru s pracovníkem ministerstva vnitra ve stanovené lhůtě
Dílny ručních prací
Lidé, kteří žijí v uprchlických táborech potřebují smysluplnou náplň volného času. To platí zejména v případech, kdy nalézt zaměstnání je pro ně obtížné. Jen malá část uprchlíků má možnost pracovat a pro zbytek je každý nový den více méně stejný. Proto OPU přišla s projektem zřizování dílen ručních prací. Cílem tohoto projektu je spojit ženy, které ovládají jakoukoliv ruční práci (pletení, háčkování, šití, tkaní koberců...) do skupiny, která vytváří různé výrobky podle své fantazie. Fungování dílny má zároveň plnit funkci terapeutickou, kdy práce ve skupině umožňuje ženám jednak sdílet, ale také na chvíli zapomenout na starosti, které jim přináší obava z nejisté budoucnosti. Projekt v neposlední řadě umožňuje získávání nových dovedností.
Otevření dílny předchází malé školení, při kterém se ženy naučí připravit správně projekt šití tak, aby byl prodej výrobků v budoucnosti úspěšný. V praxi to znamená, že se ženy naučí organizovat výrobní tým, vypočítat cenu výrobku a následný výdělek.
OPU poskytne veškerý základní materiál, který je nutný pro vybavení dílny (látky, šicí stroje, nitě, jehly...). Po výše zmíněném školení a samotné činnosti dílny následuje prodej výrobků ze všech dílen, které v současné době pracují. Tento prodej organizují pracovníci a dobrovolníci OPU.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát